«« »»

Pyramidy Atlanťanů neboli zapomenuté lekce historie – překlad videa

10. díl seriálu: Pyramidy Atlanťanů neboli zapomenuté lekce historie. Doposud vyšlo 10 dílů.

Egypt, náhorní plošina v Gíze, Velká Sfinga. Staří Egypťané ji nazývali Shesep anch (fonetický přepis, jinde označovaná jako Shepes anch; pozn. překl.), neboli Živý obraz a považovali ji za ochránkyni tajemství bohů. V listopadu 1996 pod ní archeologové našli podzemní tunel, který vede vertikálně dolů. Vstup do něj byl chráněn světelným polem neznámého původu, proto byl prozkoumán dálkově. Přístroje pod Sfingou zaznamenaly zdroj mohutného záření.

Na příkaz bohů

Píše se rok 1931. Při telepatickém sezení známý jasnovidec Edgar Cayce slyší hlas, který říká, že pod monumentem Sfingy se nachází podzemní skrýš s poklady našich předchůdců. Možná tam jsou shromážděny knihy a artefakty, které tu zanechala jedna ze ztracených civilizací. Tyto zápisy jsou materiální povahy, neboť byly vytesány do kamene. Atlanťané zaznamenali do kamene to, co zamýšleli zachovat budoucím pokolením. Cayce tento úkryt nazývá Sálem letopisů a navrhuje začít s vykopávkami, ale jeho slova nejsou brána vážně.

Na jaře 1945 syn egyptského krále, princ Farúk, navštíví Gízu. Sedá si na desku u podnoží Sfingy a najednou se země u jeho nohou začíná chvět. Potom se rozestoupí a odhalí vstup do podzemního tunelu. Princ možná uvedl do chodu nějaký skrytý mechanismus. Říká se, že vešel dovnitř a uviděl obrovský sál, naplněný poklady a svitky papyru. Dlouhou dobu egyptská vláda tento fakt skrývala a u podnoží Sfingy byly zakázány vykopávky i jakýkoliv archeologický průzkum. Byla slova amerického proroka skutečně pravdivá? A co za poklady se ukrývají v podzemním úkrytu pod Sfingou?

V roce 2500 př. n. l. vládne faraon Chefrén (nebo také Rachef, řec. Chafre, syn Chufua; pozn. překl.) a je to doba stavby velkých pyramid i Sfingy. Tento gigantický komplex historikové považují za starou nekropoli vládců Egypta, ale nezávislí pozorovatelé mají jiný názor.

Andrej Skljarov: „Egyptologové si myslí, že to postavil … (porucha zvuku videa; pozn. překl.). Ve skutečnosti zde byly použity takové technologie, které současní stavitelé nejsou schopni zopakovat.“

Velká Cheopsova pyramida je vysoká kolem sto padesáti metrů, Chefrénova má sto čtyřicet tři metrů a nejmenší je šedesáti šesti metrová Menkaurova pyramida. Jejich hrany jsou orientovány přesně podle světových stran a kamenné bloky jsou ideálně opracovány.

Andrej Skljarov: „Zřetelně zde vidíme stopy po hi-tech nástrojích, a tudíž jde o stopy vysoce rozvinuté civilizace. Proto okamžitě vyvstávají otázky ohledně toho, kolik lidí tyto pyramidy stavělo. Je jasné, že takováto civilizace ručně bloky tahat nebude, protože budou mít absolutně jiné prostředky.“

Tak kdo tedy postavil pyramidy a Sfingu? Badatel Andrej Skljarov si myslí, že před námi stojí výtvory mimozemské civilizace.

Andrej Skljarov: „Na různých kontinentech nacházíme stopy vysoce technologických civilizací, přičemž ty zřetelně vypovídají o jedné a té samé civilizaci.“

Ta se objevila na planetě dlouho před celosvětovou potopou, myslí si badatel. V 80. letech minulého století americký geolog Robert Schoch objevil na podstavci Sfingy stopy po erozi, způsobené dešťovými srážkami.

Andrej Skljarov: „V Egyptě je již dlouhou dobu suché klima a na to, aby vznikla takováto eroze, musíme se podle Schocha vrátit tak do 10. tisíciletí př. n. l.“

Pak to znamená, že Sfinga byla postavena před tím, než se objevila egyptská civilizace.

Andrej Skljarov: „Ukazuje se, že změna v datování vzniku Sfingy z geologického hlediska přináší nutnost předatovat všechny pyramidy, všechny chrámy v Gíze. Pak tedy všechny hlavní pyramidy vznikly již v období 8 – 10. tisíciletí př. n. l. To je v podstatě zcela jiná civilizace, jak z hlediska technologií, tak i z hlediska datování. Sami Egypťané mluví o tom, že to nepostavili oni, ale byli to bohové, kteří je vytvořili v období své vlády.“

Koho Egypťané považovali za bohy? Ty, kteří uskutečňovali mezihvězdné lety a uměli se přemísťovat prostorem i časem? Nejspíše byla řeč o civilizaci, která stála na zcela jiném stupni evolučního vývoje, než domorodé obyvatelstvo severní Afriky. Podle jedné z hypotéz to byli příchozí z kosmu.

Gennadij Solnečnyj: „Naši lidskou civilizaci má na starosti několik představitelů vyšších civilizací a ti vytvořili veškerý systém na Zemi uměle.“

Astrofyzici sestavili mapu naší galaxie a vyznačili na ní zóny života. Ukázalo se, že jenom v Mléčné dráze existuje více než tisíc exoplanet. Tak jsou nazývána tělesa, na kterých je možný rozvoj rozumného biologického života. A mnohé z potenciálně obyvatelných planet jsou mnohem starší než Země.

Oleg Chavroškin: „Mají náskok tak pět šest miliard let, což je obrovský časový úsek na to, aby se tam rozvíjel život. Proto podle všeho je přirozené, že život vznikl tam.“

V letopisech staré Číny jsou zmínky o synech nebe, kteří přinesli do Země středu kulturu a umění. Novozélandští domorodci mají legendu o bílých bozích, kteří létali po nebi. Možná, že přiletěli na Zemi z jiných planet. Jakou roli tedy sehráli v historii Země cizinci z kosmu? Podle jedné z hypotéz lidstvu předali znalosti i technologie, které urychlily pokrok na naší planetě, a potom jej navždy opustili.

Alexandr Voronin: „Existovali nějací bohové nebo synové bohů, kteří přiletěli z jiných planet, jako např. ze Síria nebo Orionu. Byli to cizinci z hvězd, tzn. jiný národ, jiná hvězdná rasa a ta dala podnět k rozvoji Atlantidy, k rozvoji oněch starých civilizací.“

O Atlantidě poprvé napsal starořecký filozof Platon. Tvrdil, že se potopila 9600 let př. n. l. Přibližně v té době došlo na Zemi k posunu pólů a následkem této katastrofy došlo k celosvětové potopě. V roce 1984 ruská expedice výzkumníků, které se účastnil Alexandr Gorodnickij, nalezla na dně Atlantického oceánu ostrovy potopené Atlantidy. Nacházely se přesně v tom místě, kde podle Platonova popisu ležela starověká Atlantida.

Alexandr Gorodnickij: „Cíl této expedice neměl k Atlantidě žádný vztah, ale šlo o studium staveb podmořského města v Atlantickém oceánu a vyzkoušení nějakých aparátů pro natáčení pod vodou. A to, že prakticky najednou a nečekaně byly nalezeny podivné stavby, které připomínaly ruiny starého města, bylo pro nás pro všechny překvapením.“

Vědecký výzkum probíhal v místě, kde se nachází největší geologický zlom, spojující dvě tektonické desky: euroasijskou a africkou. A právě tady, v hloubce několika stovek metrů bylo objeveno dvanáct ostrovů, které zmizely pod vodou.

Alexandr Gorodnickij: „Za prvé: všechny tyto podvodní hory měly ploché seříznuté vrcholy, což je svědectví eroze, která musela proběhnout na vzduchu, neboť pod vodou se nic takového neděje. Za druhé: těsně u krajů těchto plochých vrcholů jsou patrny stopy příboje, oblázky, vlnami řezané skály, vymletá místa atd. A k tomu také dochází jenom nad hladinou oceánu, nikoliv pod vodou. Za třetí: ty vzorky, které jsem měl možnost odebrat z hory Amper, ukázaly, že šlo o čedič a jeho chemické složení napovídá, že neztuhnul pod vodou, ale na vzduchu. Šlo tedy o obrovský ostrovní systém.“

Znamená to tedy, že Atlantida přece jenom existovala? V zápisech, dělaných při prorockých sezeních Cayce, existuje i podrobný popis této země a je možné si z nich udělat představu o úrovni rozvoje této civilizace.

Ze zápisů sezení E. Cayce z roku 1931: Odhalili zákon působení univerzálních sil a posílali prostorem zprávy do jakéhokoliv místa planety. Měli dopravní prostředky, které dnes nazýváme letadly, ale tehdy se jim říkalo vzducholodě. Pohybovat se mohly nejenom vzduchem, ale i jinými prostředími.

Cayce tvrdil, že Atlanťané po katastrofě nezahynuli, ale rozešli se po celém světě.

Alexandr Voronin: „Mýty a legendy starých Egypťanů mluví o tom, že nějací lidé přišli s bohem Thovtem ze západu od Atlantického oceánu, kde byl zničen ohnivý ostrov.“

Atlanťané se stali prvními ochránci znalostí, které jim předali mimozemšťané. Pro uskutečnění této mise byl v Egyptě vytvořen tajný řád, nazývaný spolek Kněží Osirise. Ochraňovali znalosti, získané z hvězdného systému Síria. Do řádu patřili jenom zasvěcení, tedy Atlanťané, kteří sem přišli. První tajnou organizaci na Zemi vedl Thovt Hermes Trismegistos. Je to jedna z nejzáhadnějších postav starého světa. Jeho současníci jej nazývali bohem. V každém případě to, co uměl, vycházelo za rámec obyčejných lidských možností. Byl autorem první stupňovité pyramidy, vymyslel sály se sloupy, jako první v historii napsal knihu o diagnostice a léčení nemocí a v průběhu několika tisíciletí byl hlavním veleknězem Egypta. Byl to on, kdo jako první přišel s myšlenkou vytvořit tajný řád, který měl velké pravomoci a chránil před nezasvěcenými znalosti Atlanťanů.

Gennadij Solnečnyj: „Jde o to, že zasvěcenci ve všech kulturách, tzn. i Lemuřané, měli tyto znalosti. Znamená to tedy, že v jakékoliv civilizaci, ať je to Lemurie, Atlanťané nebo naše civilizace 5. rasy, existují určité školy, které disponují těmito tajnými ezoterickými znalostmi.“

Všichni členové tajné společnosti procházeli zkouškou. Jak vypadal rituál zasvěcení? Kandidáty na členství v klubu Osirise uložili do sarkofágu a zavřeli víkem, jež vážilo několik stovek kilogramů. Člověk, pohřbený zaživa, čekal na rozhodnutí rady kněží víc než dvacet čtyři hodin. Nikdo nevěděl, jestli zkoušku složí, nebo jestli zůstane v sarkofágu navždy.

Gennadij Solnečnyj: „Ve Velké pyramidě byla speciální místnost, ve které se nacházel sarkofág a člověk, který byl do něj uložen, měl hlavu právě na tom místě, kde se vytvářelo pole, jež jej připojovalo k 4. dimenzi.“

Tento nebezpečný rituál často končil smrtí. Šlo o to, že ve čtyřrozměrném prostoru se myšlenky okamžitě materializují a pro obyčejného člověka to bylo nad jeho síly.

Gennadij Solnečnyj: „V minulosti to bylo používáno jako prvek zasvěcení, protože když se zasvěcovaný učil kontrolovat svoje myšlenky, musel umět transformovat svůj strach.“

V uzavřeném prostoru pohřebního sarkofágu byla psychika člověka vystavena těžkých zkouškám. Ty nejneuvěřitelnější strachy se tu okamžitě stávaly realitou.

Gennadij Solnečnyj: „Tak mohl třeba začít silně myslet na hady či pavouky a to vše se hned materializovalo. Tato zvířata, hadi nebo hmyz, které toho člověka zabili, se v Egyptě nevyskytovali. To znamená, že tu skutečně docházelo k materializaci.“

O paranormálních schopnostech Atlanťanů mluvil Edgar Cayce: „Dokázali ovládat 4. rozměr a uměli tady přežít. Měli schopnosti řídit ten svět, mít všechno v materiálním světě pod svojí kontrolou… Znalost sama sebe, určená k tomu, být částí celku a schopnost vyjádřit sebe sama v jakékoliv formě, kterou si jenom můžeme představit…“

V roce 1924 archeolog John Kinnaman našel pod Cheopsovou pyramidou starodávnou místnost. V ní se zastavovaly hodinky, přestávaly pracovat přesné přístroje a lidé ztráceli orientaci v prostoru i času. Kinnaman našel předpokládaný zdroj anomálie. Do podlahy místnosti byl vmontován mechanismus neznámé funkce, který vědec nazval antigravitačním přístrojem. Možná, že toto byla místnosti, kde probíhaly zkoušky adeptů.

Gennadij Solnečnyj: „Potom přirozeně kvůli bezpečnosti tunel uzavřeli a anomálii minimalizovali, takže člověk, který by se sem položil, již neměl hlavu v onom místě. To jsou totiž pro nepřipravené lidi dost nebezpečné věci.“

Podle verze výzkumníků byly pyramidy postaveny Atlanťany. Tyto obrovské stavby doposud zůstávají pro vědce záhadou. Nedávno se ruským badatelům podařilo v jejich vnitřku zaznamenat zvláštní pole, které vytváří časoprostorové anomálie. A odhalili ještě jednu jejich vlastnost. Jsou to generátory energie.

Oleg Chavroškin: „Pyramidy jsou z hlediska seismologie systémy, které shromažďují energii. To znamená, že seismické vlny, způsobené např. zemětřesením nebo šumem, působí na základnu pyramid a rozšiřují se na celý její korpus, tedy na celou pyramidální těleso. Tato energie se shromažďuje a na vrcholu ve své amplitudě mnohokrát převyšuje to, co bylo na zemi.“

Pyramidy nejenže zachycují seismickou energii planety, ale dokonce ji asi tak 50x zesilují.

Andrej Skljarov: „Jestli jsou tedy schopné ji shromažďovat a přeměňovat v něco lehce stravitelného, pak je to vlastně normální zdroj energie. To znamená, že pyramidy, hrubě řečeno, například plní funkci našich hydroelektráren.“

A takovýto generátor existoval. Vrchol pyramidy se skládal ze slitiny cínu, mědi a zlata a na samotném vrcholu se nacházel magický krystal. Můžeme předpokládat, že se jednalo o složitý mechanismus.

Andrej Skljarov: „Legendy mluví o tom, že na vrcholu se nacházel nějaký kámen Benben, který spadl z nebe. To znamená, že byl spuštěn nějaký retranslátor, který umístili na vrchol pyramidy a je možné, že tuto energii předával nějakým způsobem na orbitu.“

V jednom z prorockých vidění jasnovidec Edgar Cayce popsal rituál, který probíhal u podnoží pyramid: „Zasvěcenci se shromáždili kolem pyramidy a vydávali zvuk, který se posléze měnil v signál a jejím vrcholem byl posílán do jiných zemí… Aby se vrchol pyramidy rozezněl, používalo se k úderu speciální žezlo. Legendy vypráví, že tajemný krystal přinesli na Zemi mimozemšťané. Dostal různá jména: Kosmický kámen, Krystal života, Kámen energií, Nebeský vůz, ale byl vždy označován jedněmi a těmi samými hieroglyfy – MER – KA – BA“.

Gennadij Solnečnyj: „MER je rotující pole, KA duch a Ba znamená tělo, to znamená přesun v prostoru. Jde tedy o světelné pole, rotující v opačných směrech, které vstupuje do interakce s duchem a umožňuje člověku pohybovat se prostorem.“

Světelná energie krystalu může ovládat gravitační a elektromagnetické pole Země a vytvářet časoprostorové víry, které propojují paralelní světy. Souběžné spojení těchto dvou podmínek umožňuje cestovat k dalekým hvězdám a přemísťovat se v čase. To potvrzují i staré egyptské basreliéfy. Na nich je zobrazena Velká pyramida, nad jejímž vrcholem se vznáší létající talíř.

Andrej Skljarov: „Celkový obraz vypadá takto: létající talíř přijímá z pyramidy nějakou energii a posílá ji dál, na nějaký směrový vysílač, který ji potom posílá do nějakého místa.“

Komplex v Gíze byl v minulosti nejspíše používán jako kosmodrom.

Gennadij Solnečnyj: „Jedná se o místo pro přistání létajícího objektu. Je to vlastně takový svérázný egyptský Bajkonur.“

Po celosvětové potopě byl částečně zničen. V každém případě starodávný mechanismus zmizel z vrcholů pyramid.

Edgar Cayce si myslel, že magické krystaly byly sundány z vrcholů členy tajného společenstva Kněží Osirise a spolehlivě ukryty. Celé to vedl magistr starého řádu Thovt Hermes Trismegistos.

Ze sezení E. Cayce, 1931: „Ten byl vybrán k tomu, aby uzamkl vrchol v hrobce, a když přišel čas, on i jeho pomocníci ukryly vrcholy pyramidy v Sále svědectví. Cestu ke kameni ukáže Sfinga…“

Egypt, Karnacký chrám, rok 1450 př. n. l. V něm je ukryta stará svatyně a pietsout (fonetický přepis, pozn. překl.). Tak nazývají egyptské knihy posvátný krystal, který spadl z nebe. Legendy říkají, že se kdysi nacházel na vrcholu Velké pyramidy. Svatyně je spolehlivě ukryta před zvědavýma očima. Přístup k ní nemají dokonce ani faraoni. Nicméně je známo, že ve svatyni karnackého chrámu jednou za rok probíhá tajná ceremonie, tzv. Osirisova mysterie. Při ní dochází k zasvěcení adeptů do starodávného řádů Kněží Osirise. Jeho členové sami sebe nazývají ochránci Kamene Atlanťanů. Říkají, že je v něm uzavřena magická síla, která dává moc vládnout světu. Prvním hledačem tohoto posvátného krystalu byl faraon Achnaton. Všechno, co dělal, směřovalo jenom k jednomu cíli – zmocnit se kamene a získat tak neomezenou moc. Rok 1450 př. n. l. byl rokem, kdy provedl náboženskou reformu. Nyní se Egypťané klaní jenom slunečnímu disku Athonu Ra. Faraon nechává zavřít chrámy a opouští staré svatyně. Převáží je do nového hlavního města Achetatonu, v jehož centru se nachází opevněná chrámová pevnost. Možná, že právě tady se chystá ukrýt hlavní relikvii, kterou je magický krystal. V jeden jediný den se kněží karnackého chrámu dostávají mimo zákon a tehdy jej členové společenstva Kněží Osirise tajně vyváží z Egypta. Podle jedné z verzí do Tibetu. V každém případě právě tehdy tady došlo k událostem, které mají nejspíše vztah k magickému krystalu.

Kolem roku 1450 př. n. l., posvátné pole Kurukšéstra. Zde proběhla nejzáhadnější bitva v historii lidstva. Stojí tu proti sobě armády, vyzbrojené nejmodernějšími zbraněmi. Bojují na souši, ve vzduchu i pod vodou. Ve védách a v indickém eposu Mahábhárata ji nazývají Bitvou bohů. Historikové si myslí, že se jedná o reálnou historickou událost.

Andrej Skljarov: „Existuje takový zdroj informací, kde je popisován nějaký konflikt bohů, v jehož průběhu byla opět použita hi-tech zbraň. Když vezmeme indické texty či sumerské žalozpěvy, najdete tam zbraň, která se podobá naší jaderné.“

Současní představitelé armády by takovou zbraň mohli jenom závidět. Vimany byly létající aparáty, vybavené systémy přesného navádění. Nayarána, dělostřelecké zařízení, které pálilo na protivníka ohnivými střelami. Antratchána, analogie psychotronické zbraně, která nepřítele uspala i záhadný pašupat, což byla nejspíš jaderná bomba (názvy zbraní jsou přepsány foneticky, pozn. překl.).

Oleg Chavroškin: „Část archeologů si myslela, že našli následky po jaderných válkách, které probíhaly v prehistorických dobách. Zdá se to dostatečně logické.“

V Bitvě dobra a zla, jak je nazývána ve starodávných letopisech, zahynulo téměř 640 milionů lidí. Existuje verze, podle které se příčinou konfliktu stal magický krystal Atlanťanů. Nebezpečnost starověké relikvie byla evidentní. Právě proto tento krystal moci rozdělili. Jednu část ukryli v Tibetu, druhou odvezli neznámým směrem a díky tomu se na Zemi objevilo nové tajné společenství, pojmenované jako společnost Devíti neznámých. Jeho členy se stalo devět potomků legendárních vládců Atlantidy. Právě oni byli ochránci magického krystalu. Tato společnost je jednou z nejzáhadnějších tajných společenství, která kdy na Zemi existovala. Bratrstvo je zakonspirováno tak dobře, že již v průběhu několika století se historikové a badatelé dohadují, jestli ve skutečnosti tato společnost vůbec existuje.

Anton Pervušin: „Existuje věda známá jako konspirologie, která se zabývá studiem historie tajných společností a jejich vlivu na dějiny. Konspirologové mluvili o tom, že ve své podstatě to jde tak daleko, že světu vládne jenom několik lidí, tzv. Neznámých, kteří odpradávna řídí procesy pokroku, tedy celkový rozvoj civilizace a tak ji kontrolují.“

Úkolem řádu je sledovat vědecko-technický pokrok a nepřipustit, aby se objevily technologie, schopné zničit planetu. Jeho založení je spojeno se jménem indického krále Ašóka.

Michail Uspenskij: „Ten shromáždil toto kolegium Devíti neznámých proto, aby zpomalil a zakázal vynálezy, které mohou být využity ve vojenských cílech a mohly by tak zničit lidstvo. Věnoval tomu veškerý svůj kapitál a možná, že tato společnost, ve které se posty dědily, stále existuje, protože lidstvo se doposud nezničilo.“

Znají tajemství magického krystalu moci, ve svých rukou mají devět posvátných knih Atlantidy.

Michail Uspenskij: „Existuje devět knih Atlantidy. Číslo odpovídá počtu členům spolku a každý z tohoto kolegia odpovídá za ochranu té své. Jedna kniha je věnována mikrobiologii, druhá genetice, třetí komunikaci. Nejnebezpečnější z nich je první kniha, která podává informace o tom, jak ovládat davy. Jde tedy o technologii nejen politickou, ale i o psychotropní atd.“

Před několika lety archeologové v Lhase objevili starodávný sanskrtský dokument, který poslali k překladu na univerzitu do Čandígarh. Ukázalo se, že obsahuje instrukce na stavbu mezihvězdných kosmických lodí, tzv. vimanů, s jejichž pomocí je možné letět na Měsíc. Podle legendy tuto informaci obsahuje šestá kniha Atlanťanů.

Michail Uspenskij: „Je jasné, že všechna svědectví, týkající se daného tématu, není možné dostat do jedné knihy. Knihy představují jakousi sbírku rukopisů.“

Ve starodávných tibetských textech se nachází zmínky o nějakém kamenu, kterému se říká Hlavní poklad světa. Mystická síla kamene spojuje tři body, tři hory: Kančendžengu, Kailas a Běluchu. Ty jsou spojeny v jediném prostoru, v tzv. Mandale světa.

Alexandr Redko: „V Tiberu existuje tajný řád chaperonů (???, pozn. překl.), což jsou vysoce duchovní lidé, kteří se zřekli světa. Jeho úkol je jediný, a to je ochrana místa, které se nazývá Mandalou Tibetu.“

Ve výšce čtyři a půl kilometru se nachází náhorní plošina Čching-cang. Uprostřed ní stojí hora Kailas, která je vysoká 6666 metrů. Svým tvarem připomíná pyramidu a právě v tom místě, které nazývají Mandalou Kailasu, se nachází magický krystal.

Alexandr Redko: „A právě tato Mandala Kailasu je jakoby kosmický portálem. To znamená, že přes něj Země získává od Stvořitele, od informačního pole Vesmíru pomocí energeticko-informačních toků čas. Dostává informaci pro vlastní rozvoj, pro to, aby se tu mohly zrodit jednotlivé druhy a aby tu proběhla lidská evoluce.“

V podzemních jeskyních plošiny Čching-cang se nachází starodávné sarkofágy nandi a astapad.

Alexandr Redko: „Sarkofág nandi je sarkofágem sil světla. Představte si horský útvar o délce půl kilometru, který byl evidentně vytvořen lidskou rukou. Jak ukázaly naše biolokační metody a výzkum, uvnitř se nachází dutiny a v nich biologická těla.“

V sarkofázích nandi se nachází dobří géniové lidstva, ti, kteří lidstvo vedli k dobru a světlu – Ježíš, Buddha, zatím co v sarkofázích astapad zlí lidé – Hitler, Čingischán. Jsou ve stavu samádhi, což je stav přirozené konzervace.

Alexandr Redko: „Pokud to bude nutné, pak tam nahoře může dojít k připojení a oni znovu oživnou. A právě tato těla chrání řád chaperonů.“

Velcí bodhisáttvové ochraňují kámen Altanťanů. V Tibetu mu říkají kámen Čintamani. Tibeťané věří, že jej na Zemi z kosmu přinesl okřídlený kůň Lungta.

Ernst Muldašev: „Kámen Čintamani měl a má devět fragmentů. Osm z nich už je funkčních a nachází se na jednom místě, ne tak daleko od posvátného města bohů a od posvátné hory Kailas, na tom místě, kam lidé nechodí.“

Vyzařuje jasné světlo, který Tibaťané nazývají Vnitřním světlem. Dochovaly se popisy tohoto fenoménu, jejichž autorem je Nikolaj Rerich. Nejednou pozoroval nad Kailasem jasné záblesky a sloupy světla. Nemohla to být severní záře ani elektrické výboje. Lámové Rerichovi vysvětlili, že toto světlo vychází ze zázračného kamene Čintamani, který se nachází na věži Šambaly. Když tento kámen svítí, pak věž vyzařuje zářivé paprsky. Doposud je nedaleko hory Kailas pozorováno toto zvláštní světlo. Ernst Muldašev, výzkumník Šambaly, si myslí, že magický krystal zdobí umělou pyramidu, která stojí vedle Kailasu.

Ernst Muldašev: „Tam se nachází maličké pyramidy, kde se, jak říkají, nachází hlavní mystický krystal, který se jmenuje kámen Čintamani a na kterém je prý zapsán veškerý program stvoření života na Zemi.“

Výška pyramidy je 600 metrů a její hrany mají absolutně pravidelný tvar, jde tedy nejspíš o umělou stavbu. Ale kdo byl s to vytvořit něco takového? Ani jeden člověk by se nemohl dostat na plošinu, kde stojí pyramida Malého Kailasu, a to nemluvíme o tom, jak se sem dostaly kamenné bloky, neboť jeho výška je srovnatelná s výškou tří mrakodrapů, postavených na sebe. A co víc, toto místo je prý prokleté a říká se mu Doupě hladového čerta.

Ernst Muldašev: „Sem může jít člověk jenom sám, protože hladový čert stimuluje v lidech zlé myšlenky. Tady dokonce může přítel zabít přítele.“

V Doupěti hladového čerta stojí osm gigantických kamenných soch. Před několika léty bílý láma Viktor Vostokov rozluštil mystické tajemství kamenných gigantů. Tvrdí, že sochy jsou živé. Sám se stal svědkem toho, jak vysoko v horách tito lidští giganti prováděli obřad.

Viktor Vostokov: „Jejich výška byla 2,5 – 3 metry a zdá se, že se jednalo o Atlanťany, jejichž stáří bylo přes pět tisíc let.“

V centru obrovské jeskyně na kamenném podstavci se nacházel nějaký předmět. Z něho vycházelo tak jasné světlo, že nebylo možné se na něj dívat. Kolem něho v póze lotosu sedělo osm obrů. Jejich oči byly zavřené, zdálo se, že meditují. Ale kruh nebyl úplný, neboť deváté místo bylo prázdné.

Viktor Vostokov: „Doslova jsem ztuhnul, nemohl jsem se pohnout, udělat krok ani sem, ani tam. Atlanťané disponují energií, díky které se mohou vznášet v prostoru, levitovat atd. To znamená, že jejich energie je taková, že jsem nemohl udělat krok ani vlevo ani vpravo.“

Giganti, kteří se nacházeli ve stavu samádhi, začali kamenět a přímo před Viktorovýma očima se změnili v obrovské kamenné sochy. Co bylo dál, si Viktor nepamatuje. Říká, že se probral na břehu nějakého podivného jezera a pocítil nepřekonatelnou touhu vykoupat se. Doslova jako by mu někdo přikazoval vstoupit do vody.

Viktor Vostokov: „Jezero bylo překrásné, voda taková lákavá. Dívám se, jak se voda třpytí, a cítím, že tady není něco v pořádku, voda se nemá tak třpytit. Něco takového jsem u jezera viděl poprvé a cítil jsem, že je tu něco špatně. A řekl jsem si, ne, já se v něm koupat nebudu.“

Vzal na cestě kámen a hodil ho do vody. Sotva se dotknul hladiny, začal se s tichým šuměním rozpouštět.

Viktor Vostokov: „Byla tam vidět jakási jedovatá voda, kyselina, která všechno ničí. Bylo to mrtvé jezero s mrtvou vodou. Kdybych se v něm vykoupal, teď bych už nežil, prostě bych byl pryč.“

Dnes je Viktor přesvědčen jenom o jednom: pobýval v Šambale a viděl to, co neměl vidět obyčejný smrtelník. Nejspíš to byli členové spolku Devíti neznámých, tedy ochránci kamene Čintamani.

Ernst Muldašev: „Když další fragment tohoto kamene vyplní svoji misi, jež se týká regulace a formování života na Zemi, vezme tento kámen, spolkne ho a poté zkamení.“

Osm fragmentů posvátného kamene je již pohromadě, ale devátý kousek doposud nebyl nalezen. Existují jenom nepřímé náznaky jeho mystické činnosti v různých epochách.

Ernst Muldašev: „Podle popisů je velký jako vlašský ořech. Na něm jsou ze čtyř stran napsána zaklínadla a říká se, že jeho vlastníkem byl Čingischán. Jenom si představte, měl jenom šavle, a přesto dobyl půl světa. Tam musel být psychický vliv. To není možné jenom tak, Mongolů nebylo moc. Po expedici do Mongolska všichni říkali, že ho musel vlastnit. Tento kámen není pohřbený, ale je někde tady na Zemi.“

Rok 1997, egyptští archeologové provádí vykopávky v podzemí pod Sfingou. Hledají Sál letopisů a Knihovnu Atlanťanů. Vědci nalézají tajnou místnost. Uprostřed vidí pyramidální podstavec a na něm metr a půl vysokou hůl. Ale přiblížit se k ní nemohou, neboť je chráněna tajemným světelným polem. Je popisována takto: žezlo třikrát velikého Thovta, vyrobené ze slunečního kovu, může předávat jakékoliv záření. S jeho pomocí může zasvěcenec ovládat síly přírody…

Thovtova magická hůl se ukázala být reálným historickým artefaktem. Pokud se dá věřit textu Smaragdové desky, pak se jeho hůl používala jako psychotronická zbraň.

Úryvek ze Smaragdové desky: „Tehdy jsem pozvedl své žezlo a zamířil jeho paprsek tak, že zasáhl nepřátele, kteří se díky němu staly nehybnými jako úlomky kamenné hory. Zkrotil jsem je svou magickou vědou a pověděl jsem jim tak o moci Atlantidy…“

Pomocí této hole bylo možné působit na psychiku lidí a ovládat jejich chování. Mluvíme tady o technologii mimozemského původu. Proto byl nález archeologů dlouhou dobu utajován.

Michail Uspenskij: „Existuje tzv. zakázaná archeologie. Jde o to, že pokud nález hrozí zničením celého dosavadního obrazu historie, pak jej jednoduše uklidí. O tom já nepochybuji.“

Na Thovtově žezle jsou přesně viditelné tři hieroglyfy: MER – KA – BA. Jde o symboly magického krystalu. A jsou vidět i místa, do kterých byl kámen upevněn. Když vědci studovali text Smaragdové desky, pochopili, že do této hole byl kdysi vsazen i devátý fragment magického krystalu.

Andrej Kraťko: „Ten, který vlastní tyto krystaly, bude obdařen mimořádnými schopnostmi. Vlastně nejenom jimi, ale bude mít kontrolu nad veškerým životem.“

Vědci však přišli pozdě, neboť kámen byl ukraden. Kdo ukradl krystal moci? Stopa vedla k tajnému mystickému řádu, který se objevil v Egyptě po válce bohů v roce 1489 př. n. l. Nazývali se Velké bílé bratrstvo a jeho struktura a rituály připomínaly tajný spolek Kněží Osirise. Jeho členy bylo celkem devět zasvěcených. Právě tento řád starořecký filozof Platon nazýval spolkem Devíti neznámých. Symbolem Velkého bílého bratrstva byl egyptský kříž anch a květ růžového lotosu, ale tyto symboly se postupně změnily. Anch se změnil na kříž a lotos v růži. Členové tajného bratrstva se začali nazývat Rytíři kříže a růže, tedy rosekruciáni. Je známo, že řádu patřila jedna z devíti knih Atlanťanů – Smaragdová deska. To tedy znamená, že členové bratrstva věděli o magickém kameni Atlanťanů a je docela možné, že jej vlastnili.

Andrej Sinelnikov: „Rosekruciáni říkají, že získali znalosti egyptských kněží a na tomto základě se vydali cestou alchymie, tedy výzkumem takovýchto ezoterických věcí.“

Ve Smaragdové desce bylo popsáno tajemství výroby kamene mudrců, což je tajemný krystal, který dával svému majiteli nesmrtelnost, moc a bohatství. A právě tyto znalosti ochraňovali členové řádu.

Andrej Sinelnikov: „Toto bylo ukryto ve Smaragdové desce, kterou ve starém Egyptě napsal Hermes Trismegistos a na jejím základě Šalamoun vytvořil prsten, kterým mohl ovládat anděly i démony. A potom deska zmizela.“

Je známo, že na přelomu tisíciletí rosekruciáni opustili Egypt, ale Evropa se o nich dozvěděla až ve středověku. Kde se nacházeli v průběhu těch několika staletí?

Rostov na Donu, Kobjakovo hradiště. Labyrinty vápencových jeskyní se noří do mnohakilometrové hloubky. Výzkumníci si myslí, že právě v tomto podzemí se již mnoho staletí skrývá devátý fragment magického krystalu Atlanťanů.

Andrej Kraťko: „Někde u Rostova, nejspíš v oblasti Kobjakovki, se nachází tzv. krystal života.“

Magický kámen se nachází hluboko pod zemí pod ochranou nadpřirozené bytosti. Místní obyvatelé ji nazývají Zvířetem a výzkumníci si myslí, že je to drak.

Andrej Kraťko: „Proto dokonce i ti, kteří vcházejí do těchto vápencových jeskyní, obyčejně umírali buď z neznámých příčin, nebo díky této bytosti.“

Kolem Kobjakovských jeskyní lidé neustále nachází kosti drobných zvířat, jako je drůbež nebo kozy. Podle starousedlíků je to práce tajemného Zvířete. Ale nejhorší je, že nové vchody do prokletého podzemí se vytváří jakoby samy o sobě.

Jevgenij Nemirovskij: „Vchody se v různých částech této oblasti neustále vytváří a místní obyvatelé slyší nepochopitelný šramot, řev a obecně se dá říct, že toto místo vyvolává hrůzu ve všech lidech, kteří žijí kolem.“

V roce 1949 v Kobjakovských jeskyních zemřelo několik vojáků. Ti podle rozkazu prozkoumávali podzemí.

Vjačeslav Zaporožcev: „Dvojice vojáků šla prozkoumat chodbu. Měli svítilny a vše, co potřebovali, ale v dohodnutý čas se nevrátili. Vyslali další dvojici, ozbrojenou automaty. A ti také zmizeli neznámo kam.“

Do jeskyně byla vyslána ještě jedna skupina, tentokrát vyzbrojená automaty a výbušninami. Po sto metrech našli roztrhaná těla svých kamarádů.

Andrej Kraťko: „V archivních dokumentech je zaznamenáno, že když se na to vojáků ptali, tak říkali, že tam slyšeli silný řev, který hrůzou naplňoval celou jeskyni, doslova jako by tam někdo někoho mučil. Těla vojáků vykazovala stopy po kousnutí a drápech, tkáň byla roztrhaná.“

Výzkumník z Rostova na Donu Andrej Kraťko předpokládá, že na ně zaútočilo tajemné Zvíře, které ochraňuje krystal Atlanťanů. Relikvie je skryta v podzemním chrámu Sedmi stínů a cestu k němu znají jenom členové tajného mystického společenství, které se nazývá Škola mystérií. O jejich existenci ale také prakticky není nic známo.

Andrej Kraťko: „Když jsem se s nimi pokoušel vstoupit do kontaktu, aspoň abych našel místo, kde přebývají a mohl se s nimi sám spojit, řekli mi, že pokud to bude potřeba, najdou si mě sami. Takoví jsou tedy ochránci Školy mystérií.“

Andrej měl štěstí. Podařilo se mu komunikovat s ochránci a dozvědět se něco o záhadném krystalu, jehož mystické vlastnosti nevyvolávají žádné pochybnosti. Mluvíme tady o kameni Atlanťanů.

Andrej Kraťko: „Krystaly byly obdařeny určitou silou. Nebyly jenom obdařeny silou, ale byly vytvářeny a strukturovány takovým způsobem, že kolem sebe formovaly určité pole.“

Pomocí tohoto pole je možné překonat gravitaci a přemístit se do paralelního světa. Jeho ochránci tvrdili, že počátkem roku 2012 bude všech devět fragmentů krystalu přivezeno v Arkaim.

Andrej Kraťko: „Arkaim je nejstarší město na planetě, staršího není. Podle legendy právě ze severu přišli všichni mystikové, kteří vytvořili různá náboženství. Buddha mluvil o tom, že přišli ze severu, stejně tak v Indii a v Íránu se říkalo, že učitelé přišli ze severu a ať to zní jakkoliv paradoxně, v západní Evropě, v Anglii je Škola mystiků, kde se učí, že učitelé přišli ze severu.“

Tam v rezidenci Školy mystérií v prosinci roku 2012 bude magický krystal Atlanťanů složen dohromady a bude znovu nabit.

Andrej Kraťko: „Budou měnit svůj energetický směr. Změna této energie uvnitř krystalů bude nazývána tzv. nultým přechodem (v originále нуль-переход; jde o přesun v prostoru bez časové ztráty a tento termín byl vymyšlen bratry Strugackými; pozn. překl.). Když tyto krystaly začnou po nultém přechodu fungovat v opačném směru, dojde k harmonickému procesu rozvoje.“

Na tuto událost před třemi sty lety upozorňoval lidstvo legendární hrabě Saint-Germain. Existují svědectví o tom, že hrabě znal tajemství rosekruciánů, včetně tajemství kamene mudrců. To pak znamená, že byl členem tajné společnosti Kříže a růže a jedním z ochránců magického kamene Atlanťanů.

Vladimír Zamoroka. „V 18. století pobýval v mnoha královských palácích, setkával se s mnoha dvořany i u nás v Rusku a jednou se při besedě s nimi zmínil, že se k nim brzy vrátí, ale že se teď vzdálí. A jako datum svého návratu určil 11. duben 2013. Tehdy prý vezme nějakého Rusa s sebou a pak ve dvojici, nebo možná trojici pojedou na Ural, kde si z nějaké jeskyně vezmou tajemný krystal a s jeho pomocí pak bude naší pozemské civilizaci předána energie.“

Po opětovném nabití se krystal, který byl mnohá tisíciletí považován za předmět lovu lidí, jež toužili ovládnout svět, stane pro pozemšťany zdrojem nepřetržité a absolutně bezpečné energie.

Vladimír Zamoroka. „Mluvíme tady o univerzální životní energii, kterou získávala pomocí pyramid ta civilizace, která žila před tímto velkým experimentem, jež probíhá tady na naší matičce Zemi. Nevyužívali elektrickou energii tak jako my, a nevyužívali ani magnetickou energii tak jako my, ale využívali především univerzální životní energii.“

Možná, že právě v 21. století tajemný krystal Atlanťanů přestane být jablkem sváru a spojí lidstvo a pomůže mu vyhnout se planetární katastrofě, před kterou nás varují starodávná proroctví.

Líbí se vám článek? Podpořte, prosím, překladatele v další práci a nastavte trvalý příkaz na transparentní účet: 2900794933/2010. Platby ze zahraničí IBAN: CZ8920100000002900794933, SWITFT: FIOBCZPP. Do zprávy pro příjemce uveďte prosím "DAR" a název článku nebo vyplňte VS: 12044 a SS: 100.

Napsat komentář