Říjnová obloha vypráví legendu o Perseovi a Andromedě

3719x 07. 10. 2019 1 čtenář

Legenda o Perseovi a Andromedě vypráví o mořských obludách a ženě s hady místo vlasů. Tento příběh můžeme tento měsíc pozorovat na nebi!

Podzimní hvězdy, vklíněné mezi jemně zářící hvězdy léta a oslnivé starousedlíky zimní oblohy, si své místo na obloze vydobíjejí poměrně ztěžka. Nebe vypadá unaveně až mdle; je tu jen pár opravdu zářivých hvězd a souhvězdí vypadá – upřímně – docela nudně. Vidíte toho koně letícího hlavou dolů po pustém hvězdném náměstí (Pegase, jen tak mimochodem)?

Mýty a legendy

Toto byste měli sdělit našim předkům – zejména Řekům. To oni připínali mýty a legendy na noční oblohu, aby díky nim mohli lépe rozpoznat souhvězdí. Nevadí, že Pegas nevypadá jako kůň; Řečtí navigátoři na moři a zemědělci na pevnině si to i tak uměli spojit s jejich místem a časem.

Řecké mýty jsou plné opravdového chtíče, moci a manipulace. Zda jste si mysleli, že je moderní politika extrémně spletitá, zkuste si přečíst Řecké mýty od Roberta Gravese. Uvidíte, že se nic nemění.

Co podzimní obloha ztrácí na kráse, konstelace které jsou tento měsíc dobře viditelné vytváří prostor pro vymýšlení příběhů. Toto je legenda o Perseovi a Andromedě. Abychom našli Andromedu, vráťme se zpět k Pegasovi. Totiž na jeho levém konci uvidíme slabou řadu hvězd. Dá to hodně úsilí představit si to jako dívku připoutanou ke skále, kterou se snaží zhltnout mořská příšera, ale je to tam.

Obloha

Příběh o Perseovi a Andromedě

A jak se tam ta dívka dostala? Její matka Kasiopea, královna Etiopie, ji tam připoutala, aby se pochlubila králi moří Poseidonovi, že její dcera je krásnější než všechny mořské víly. To nebyl zrovna dobrý krok. Rozzuřený bůh poslal mořskou příšeru (souhvězdí Velryby), aby zpustošil jejich království. Proto každou noc Casiopea (zářivé souhvězdí ve tvaru dvojitého V) a její manžel Cephea (slabý tvar draka) museli obětovat mladíka netvorovi.

Ale to Poseidonovi nestačilo. Chtěl Andromedu za ženu. To je důvod Andromeda skončila na obětním kameni s zuřivým Cetem dorážejícím na ni.

Poté zasáhl Perseus (jasné a zajímavé souhvězdí viditelné po celý rok). Podle mýtů to byl syn nádherné Danae a boha Dia (který s ní měl zlé úmysly). Místní král se díval na Danae, ale mladý Perseus věděl, že jeho záměry nejsou počestné, proto ho Perseus vykázal na jeden z nejvzdálenějších krajů světa s instrukcemi: Zabij zrůdu Medúzu.

Ty tři zrůdy byly sestry, které měly místo vlasů hady a pohled při kterém osoba, která se jí podívá do očí zkamení. Dvě z nich byly nesmrtelné, až na Medúzu.

Pegas

Perseus plánoval své tažení pečlivě. Potřeboval být neviditelný; okřídlené sandále, kdyby náhodou potřeboval létat a reflexní zbroj směřující na obličej Medúzy, aby se na ní nedíval přímo. Vše dopadlo jak mělo, Medúza byla zabita a z kapek její krve vyvstal Pegas. Na své cestě zpět Persea čekala ale ještě jedna výzva – nádherná panna připoutaná ke skále ohrožená mořskou příšerou, která se jí chystala sežrat. Sťal proto vrčícího Ceta jednou ranou.

Zbývá snad se jen vzít a žít spolu až navěky, nebo ne? Persea ale čekala ještě jedna překážka. Andromedina vypočítavá matka již pro ni vybrala vhodnějšího nápadníka. Perseus proto vtrhl na svatbu, kam bylo pozváno 200 návštěvníků a když přišel jeho moment, zvedl Medúzinu hlavu, zakřičel ,,Brzy nashledanou” a všichni se v ten moment proměnili v kámen. Jaké z toho plyne ponaučení? I zrůdy mají své využití.

Podobné články

Napsat komentář