Skutečné místo Rajské zahrady?

4285x 11. 03. 2019 1 čtenář

Jaké je či bylo reálné umístění rajské zahrady Edenu? Byl to ráj mezi všemi ráji, domov prvních lidí Adama a Evy, kteří nic nepotřebovali, dokud nepřišel had a tím upadli v nemilost. Rajská zahrada je zmiňována v bibli v knize Genesis a je základem křesťanské a židovské víry.

Nalezneme někdy skutečné místo rajské zahrady? Zahrada byla plná života, plná zvěře ovoce, milosti a spokojenosti, ale nějak se ten ráj vytratil v čase, pokud věříte v jeho existenci. V zahradě vyrůstal jeden zvláštní strom – strom poznání, který byl zakázán jako strom pokušení. Had však podal Evě plod tohoto stromu, o který se podělila s Adamem a tímto prvotním hříchem jsme všichni přišli o možnost žít v zahradě rajské.

Existovala vůbec tato zahrada?

Ale existovala kdy vůbec tato zahrada? Je příběh této zahrady tak živý, protože skutečně někde ležela? A jestliže ano, tak kde to bylo? Inu, zkusme se podívat na možná reálné místa a porovnat je se spekulacemi o biblickém ráji. Zatím co učenci považují rajskou zahradu čistě za mytologii, tak se jiní zajímají, zda vůbec existovala jakási rajská zahrada.Lidé, kteří věří, že biblická zahrada existovala, předpokládají její umístění především v idylickém místě Středního východu. V knize Genesis, podle pokynů Mojžíše, by rajská zahrada ležela někde mezi Egyptem a západní části Středního východu. Nicméně některé pokyny k nalezení rajské zahrady jsou ztraceny v překladu. Jedna interpretace hovoří, že leží na východ od ráje, což  ale není příliš směrodatné, protože nikdo neví, kde ráj ležel.

Jiný překlad tvrdí, že ráj byl na východě, míní tím Rajskou zahradu, nebo tím patrně míní místo Mojžíšova snu, a je umístěn na východě Egypta. Ale také možná tím myslí vzdálený západ Středního východu (ovšem za předpokladu, že světové strany na kompasu jsou dnes vnímány stejně jako v Mojžíšově době).

Máme k dispozici názvy 4 řek

Nicméně máme k dispozici jména čtyř řek a jejich fyzický popis, které by mohly pomoci k lokalizaci rajské zahrady. Genesis uvádí, že řeka vytékala z Ráje a protékala rajskou zahradou a poté se dělila na čtyři řeky –  Pishon, Gihon, Tigris Eufrat. Pokud má Bible pravdu, tak tyto řeky dramaticky změnily svůj tok od doby, kdy byla Genesis napsána. Pravda je, že řeky mění svoje toky v průběhu věků. Bohužel v současnosti jsou zde pouze dvě řeky, které by mohly pomoci v hledání rajské zahrady. Zatímco Eufrata Tigris jsou dobře známé současné řeky, tak Pishon a Gihon buďto vyschly, nebo jsou přejmenovány, takže jejich umístění – pokud vůbec někdy byly – je pouhé spekulace. Genesis říká, že řeka Pishon protékala zemí Havilah, zatímco Gihon protékala zemí Cush.

Je zde několik řek, nebo vyschlých koryt řek, které by mohly být jmenovanými toky, ale zásadně se pak neshodují s popisem v bibli. Nicméně Eufrat a Tigris mají stale stejná jména a primárně protékají Irákem. Ale v žádném případě však nevytékají ze stejného zdroje a nesouhlasí ani jejich popis z bible. Také neprotínají žádné další řeky. Samozřejmě, že tok těchto řek mohl projít radikální proměnou proti biblické době, protože jak známo, tak potopa světa zcela změnila jeho tvář. Nejpřesnější hypotéza o poloze rajské zahrady, opíráme-li se o literature a náboženství, je dnešní Irák. Samozřejmě, že se nabízí možnost, že rajská zahrada souvisí s pověstí o vysutých zahradách v Babylóně. Jejich existence však není stoprocentně potvrzena. Podle legendy je vybudoval král Nabuchodnozor II pro svojí ženu Amytis, která toužila po zeleni a horách své rodné země Media, ležící na severozápadě dnešního Iráku.

7 divů světa

Vysuté zahrady byly počítány k sedmi divům světa. Byly vybudovány jako vysoké kamenné terasy, aby připomínaly hory. Zeleň byla pěstována s vysokou estetickou kvalitou, voda, která zavlažovala terasy, protékala shora dolů a připomínala vodopády. Udržovat takovou zahradu v horkém klimatu však znamenalo vymyslet výkonný systém zavlažování. Předpokládá se, že voda z Eufratu byla dopravována do zahrad pomocí system čerpadel, vodních kol a obrovských vodních šroubů.

Nicméně existuje určitá šance, že se jedná o jakýsi archeologický koktejl faktů a že rajská zahrada ležela asi 300 mil severně od Babylonu ( tedy asi 50 mil jihozápadně od dnešního Bagdádu) u města Ninive (dnešního města Mosul). Ninive bylo hlavní město Asyrské říše, soupeře Babylonu. Pak by to znamenalo, že vznikly za vlády asyrského vládce Sennacheriba (a nikoliv za Nabuchodnozora II) zhruba v sedmém století před naším letopočtem, tedy o celých sto let dříve, než vědci původně předpokládali. Archeologické sondy kolem Ninive totiž odhalily důkazy o rozsáhlém vodovodním systému dopravujících vodu z hor, s nápisem hovořícím o králi Sennacheribovi jako o staviteli vodních cest, přesměrovaných do Ninive. Basrelief na paláci v Ninive navíc zobrazuje překrásnou a hojnou zahradu zavlažovanou vodou z akvaduktu.

Podmínky v Ninive

Umístění vysutých zahrad k Ninive dává větší smysl i vzhledem ke geografickým podmínkám. Na rozdíl od ploché krajiny kolem Babylonu, kde by doprava vody na vrchol zahrad byla velmi složitá pro pradávnou civilizaci, tak v Ninive by to bylo mnohem snažší. Tyto místní podmínky pak možná vysvětlují, proč ve všech babylonských textech není žádná zmínka o zahradách a proč arheologové vyšli naprázdno při hledání zbytků zahrad v místě, o nichž byly pouze kusé zprávy. Také je možné, že ke zmatení o umístění zahrad došlo během doby, kdy si Ninive podrobilo Babylon a hlavní město Ninive dostalo přezdívku Nový Babylon.

Možná jsou však příběhy o dvou idylických místech jako je Eden a rajská zahrada bez jakýchkoliv reálných základů. Možná patří do mytologie, podobně jako legenda o Atlantidě, Buddhově Nirváně, nebo zkrátka jen do kategorie utopických přání a příběhů, které berou dech. Jestliže se plně ztotožňujete s židovskou nebo křesťanskou vírou, pak ano, existuje šance dostat se nakonec do rajských zahrad v nebi, spočine-li na Vás Boží milost, při nevyhnutelnosti konce pozemského žití. Anebo si jen zachvejte svou zvídavost a zvědavost, oči a hlavu otevřenou k informacím, k náznakům, které se propojující k odhalení možné existence rajské zahrady ať už ležela kdekoliv na světě. Možná, že jednoho dne narazí archeologové na důkazy o existence rajské zahrady, nikoliv v přesném utopickém popisu knihy Genesis, ale jako na malý ráj pro lidi, kteří snaží prosadit každodenní prácí. Do té doby se svět prostě baví tím, že zde jsou alespoň nějké male záhady.

Podobné články

Napsat komentář