Sochy na Veľkonočnom ostrove majú telá

215840x 28. 02. 2016 1 čtenář
Aktualizováno: 04.03.2016, 09:12

Najnovším objavom na Veľkonočnom ostrove sú odokryté telá niekoľkých sôch.

Pre tých, ktorým tieto sochy nie sú známe – boli vytesané zo stuhnutého sopečného popola alebo tufu, ktorý sa dá ľahko opracovať a nachádza sa na jedinom mieste – vo vnútri vyhasnutej sopky Rano Raraku. Obrovské kamenné sochy, ktoré preslávili ostrov, boli vytesané približne 1100-1680 n.l. (podľa rádiokarbónových testov). Spolu 887 sôch z monolitov sa nachádza na ostrove a v múzejných zbierkach. Hoci sú sochy často označované ako hlavy, sú to vlastne torzá a väčšina z nich končí hornou časťou stehien. Niektoré sú kompletné – kľačiace na kolenách so vzpriamenými rukami. Niektoré vzpriamené sochy boli v dôsledku zosuvu pôdy zasypané až po krk.

Tělo sahá do větší hloubky, než vědci očekávali

Vykopávky celých soch provedla Katherine Routledge v letech 1914-1915, poté Thor Heyerdal v roce 1955. Fotografie je z Heyerdalovy výpravy v roce 1986.

Obrovské hlavy sú jednou z najväčších záhad histórie. Fakt, že majú telá, je udivujúci. Skúma sa ich možná spojitosť s mimozemskými bytosťami.

Keď väčšina ľudí myslí na slávne sochy, predstaví si iba hlavy. Ale v októbri 2011 sa začala 5. sezóna výskumného projektu na Veľkonočnom ostrove, počas ktorej sa zistilo, že sochy siahajú oveľa hlbšie ako sa pôvodne predpokladalo.

Zem ochránila symboly na tělech - a jejich poselství

Vykopávky tiež odhalili na sochách nové petroglyfy. Očakáva sa ich rozlúštenie. Porozprávajú nám príbeh o tom ako mimozemské bytosti vytvorili tieto sochy na svoj obraz?

 

 

 

Podobné články

21 komentářů k "Sochy na Veľkonočnom ostrove majú telá"

  • Standa Standa napsal:

    Dík za upřesnění. Pokud je to objev ještě starší, tím spíš je zavádějící snaha článku ukázat, že se jedná o nový objev.

    Co se týče PavlaPavla:

    – to, že sochy mají tělo, samozřejmě věděl. Proto má tělo i model sochy, který si lze dodnes prohlédnout ve Strakonicích.

    – v době, kdy „rozchodil“ sochy, nabyl politik, ale řadový projektant.

    – Připoměl bycgh také, že ukázal nejen přesun soch, ale také ukázal (http://www.alpenstock.cz/naceste/prispevky/alpenstock/2012/pisek/crty/IMG_3907.JPG), jak v deseti lidech za jeden den pomocí několika klád umístit na místo jeden překlad Stonehenge , nasadil v šesti lidech na místo desítky tun těžký Kadovský viklan, a obecně ukázal, že v několika lidech lze pomocí nejjednodušších nástrojů vpohodě pohybovat překvapivě těžkými předměty.

    Ale samozřejmě Vám nic nebrání připsat mu nadpřirozené schonosti, pomocí kterých astrálními proudy zdvihá cokoliv kamkoliv. Nebo jej považovat za mimozemšťana, supermana nebo jezinku. Nebo si můžete vybájit jiný nefádní příběh.

    Jinak: možná byste mohl nějak podrobněji popsat, podle jakých kritérií rozlišujete mezi smysluplným výzkumem a výskumem , který smysluplný není.

     

     

    • Martin Horus Martin Horus napsal:

      Nemáš zač, rád se podělím s tím co vím.

      Co se týče názorů Pavla, tak bych to označil jako zavádějící nic neříkající teorie.

      • Standa Standa napsal:

        Komentář u fotky jsem upravil podle dodané informace.

        K Pavlovi Pavlovi:

        Jeho teoretické názory beru s rezervou.

        Jeho praktické pokusy jsou ale podle mne celkem dobrým důkazem, že pomocí jednoduchých nástrojů (klády, dřevěné tyče, provazy) může málo lidí celkem rychle přepravovat a zvedat  překvapivě hmotné objekty.

        • Sueneé napsal:

          O tom žádná. Je ovšem otázkou, zda můžeš použít onu rovnici (počet lidí na tunu), kterou jsi tu několikrát prezentoval a postavit to tak, že je to „jen otázka fyzické síly“ == počtu lidí.

          Jsem toho názoru, že ne. Jsem toho názoru, že od určitého váhového momentu  narazíš na problém s logistikou/koordinací/podpůrným materiálem(lana, dřevo)… prostě celková efektivita.

          Tj. že na např. na kameny z Baalbeku nebo na kameny v tzv. odlehčovacích komorách VP to použít smysluplně nejde. Dělalo by to z našich předků megalomany ve smyslu: proč to dělat jednoduše, když to jde složitě.

          • Standa Standa napsal:

            Pokud je ten váhový moment podle Vás určitý, mohl byste jej tedy skutečně určit?

            Kde podle Vás leží hranice, za kterou nejde použít rovnice pro jednoduché stroje (především páka a nakloněná rovina)?

            Připomínám, že například v 18. století Rusové přepravili kámen o hmotnosti 1500 tun při nasazení 400 mužů a jednoduchých strojů. Je sice fakt, že použili i železo, ale na druhou stranu přepravili 2x těžší náklad, než jakýkoliv monolit, který byl někam dopraven ve starověku (Baalbek).

             

            • Sueneé napsal:

              Zapomněl (?) jsi uvést, jak dlouho jim to trvalo. V Baalbeku 1650 tun.

              Já a priori neříkám, že to není úplně možné. Jen říkám, že musíš brát do úvahy efektivitu a vše s tím spojené.

              Rusové ukázali, že to bylo velmi namáhavé. Navíc (pokud si to vybavuji správně) si trochu pomáhali tím, že kámen průběžně nahrubo opracovávali. A jak sám píšeš použili (dle archeologů) zakázané technologie.

              Váha je jistě klíčový faktor. Dle mého s každou tunou na víc to začíná být obtížnější.

              Dalším faktorem je převýšení. Pavlova socha pochoduje po rovině. Máš ideální podmínky. Socha jistě nepatří mezi ty největší.

              Uniká mojí fantasii, jak rozpochodovat 1500 tun. (což není totéž, že to nejde).

              • Standa Standa napsal:

                – v Baalbeku ten největší šutr zůstal v lomu. Takže ho neberu jako přepravený. Je možné, že nakonec zjistili, že přecenili své schopnosti ho přepravit. Největší skutečně přepravené monolity byly poloviční.

                – Rusové sice kámen postupně otesávali, ale do cíle ho stejně dorazila většina.

                – doba přepravy toho kamene v Rusku  byla dlouhá. Jenže také dopravovali ten kámen výrazně (8km po souši) dál, než tomu bylo v Baalbeku (cca 1km).

                Mimochodem: jaké zakázané technologie?

                Co podle Vás Rusové měli a Římané ne?

                —–

                Co se týče pochodování sochy: Kolik je podle Vás mezní úhel, pod kterým je socha schopna pochodovat do nebo z kopce? Osobně bych to odhadl na 5 stupňů – s tolerncí nahoru i dolu

                 

                 

                 

                 

                • Martin Horus Martin Horus napsal:

                  Bylo by dobré vymanit se z iluzí, že megality v Baalbeku jsou dílem lidí tak jak je dnes chápeme.

                • Sueneé napsal:

                  Shodou okolností jsem si pustil AA S03E06 čas 00:04:41 podívej se sám. Cituji/parafrázuji spolumajitele těžební firmy: Dnes kdybychom chtěli přesunout 50t balvan, potřebovali bychom speciální transportní jednotku ze spec. ocelových nosníků, několika nosných hřídelí a hydraulického zvedače. Kdybychom je potřebovali vytáhnout na kopec (např. monolity v Americe), museli bychom upravit terén, postavit cestu a nebo možná je ukotvit a použít nějaké kladkové zařízení. Měli bychom několik možností, ale nic z toho nezapadá do kontextu doby podle konvenční archeologie.

                  • Standa Standa napsal:

                    Na tvrzení toho pána bych si položil otázku:

                    Jak to, že ti Rusové nepotřebovali techniku 20. století, když tahali 30x těžší balvan?

                    Co třeba Trajánův sloup z roku 113, postavený ze třicetitunových dílků?

                    Co 350 tun těžký obelisk ve Vatikánu, převezený ze Egypta za císaře Augusta a pak znovu transportovaný na jiné místo v 16. století?

                    Jakto, že to tenkrát lidé přepravili bez hydraulické techniky? Jak to zapadá do kontextu té doby?

                  • Martin Horus Martin Horus napsal:

                    Sueneé a co takhle legendární nedokončený Gigantický obelisk v Asuánu ? ten by mohl vážit 1500 tun. Jak ho chtěli tvůrci přepravit ? Podle tradičních egyp. po vodě :-) Už jenom dostat ho k Nilu je nemyslitelné. Žádný součas. jeřáb by ho nezvedl. Ale oni tvůrci obelisku to mysleli vážně. http://foto.turistika.cz/foto/152085/85082/full_b2ff83_img_0762.jpg  Tady je také pěkně vidět jakou technologii použili při samotném opracování. Žádné měděné či bronzové nástroje ! ale stroje ! Hawass kdysi prohlásil, že to opracovali žulovou koulí :-) to už byl jeho zoufalý výkřik do tmy, který letí vesmírem, jako Galaktický vtip http://www.askasis.com/VIAJEEGIPTO/obelisco.jpg

                    Zde např. Brien Foerster https://www.youtube.com/watch?v=jo-oEk8itlo ukazuje z blízka megality z Baalbeku. Ve čtvrté části je jasně zřetelné, že byla žula řezána strojově.

                    • Standa Standa napsal:

                      Poměrně měkký vápenec v Baalbeku by měl jít opracovávat starověkými stroji celkem dobře.

                      Vápenec se navíc často vyskytuje ve vrstvách s různou tvrdostí.

  • Standa Standa napsal:

    Faktická poznámka:

    Článek se tváří, jako by vykopávky soch bylo něco nového (uvádí rok 2011).

    Jenže svíé tvrzení cekem  vtipně doprovází fotkou sochy, která byla vykopána už v roce 1955. Na fotce je nejspíš dokonce i sám Thor Heyerdal, který zemřel v roce 2002 (pán v modrém obleku).

    Není takové spojení (nový objev z roku 2011 a k tomu socha vykopaná v roce 1955) poněkud zavádějící?

    • Martin Horus Martin Horus napsal:

      Můj názor je že “ opakování je Matkou moudrosti “

      Když lidé slyší Velikonoční Ostrov, tak si většina představí jaké-si sochy bez přesných faktů. Ovšem to co se na V.O nachází je jeden z nevyjasněných divů této Planety.

      • Standa Standa napsal:

        Na občasném opakování není nic špatného.

        Snažit se ale navodit dojem, jako by do roku 2011 nebylo známo, že sochy mají těla, není opakování, nýbrž  demagogie. Zvlášt když je článek doprovozen fotkou, která ukazuje o desítky let starší vykopávku celé sochy.

        • Sueneé napsal:

          Jak víš je článek překladem jiného článku. Já neručím za obsah toho původního. Nicméně tvoji faktickou poznámku beru v potaz a dopsal jsem upřesňující komentář pod příslušnou fotku.

          Pokud k dané události (z roku 1955) máš nějaká další fakta, dopiš je prosím do wiki a já to prolinkuji. O tom, že objev je staršího data vím od tebe a teď i od G.H.

          • Standa Standa napsal:

            Dík za upřesnění.

            Musím jen někde dohledat Heyerdahlovu knihu Aku-Aku, kde popisuje svůj výzkum v 50. letech. Máme ale velkou knihovnu, kde se občas knihy schovají.

            O té fotce si nejsem jistý, jestli není až z 80. let, kdy tam byl Heyerdahl na další výpravě. Vypadá na ní už celkem staře.

            • Sueneé napsal:

              Tak to prosim te pripadne v claku oprav, az to najdes.

              • Martin Horus Martin Horus napsal:

                Je to jinak.

                To že sochy na Velikonočním ostrově mají pod zemí tělo, se ví od prvních vykopávek. V roce 1919 je na ostrově prováděla expedice kterou vedla Katherine Routledgeová.
                Thor Heyerdahl to jen v roce ´55 potvrdil, z jeho strany nic víc nic míň.

                Takže to musel vědět i komunální politik Ing. Pavel Pavel, který přisoudil výrobu i přemístění mnoha desítek tun těžkých soch místním obyvatelům. A tím zřejmě svou obludně fádní teorií zazdil na desítky let výzkum této lokality.

                Naštěstí se teď po létech znova začalo se smysluplným výzkumem, tak se jistě dočkáme výsledků.

                 

                • Sueneé napsal:

                  Graham Hancock v jedné ze svých posledních prezentací ukazuje, že jedna z těchto řad soch (foto. ilustrace) stojí na fundamentu, který je částečně tvořen troskami jiných soch.

                  Vypadá to, jako kdyby někdo sochy rozbil (možná poškozené kusy) a použil je jako stavební materiál. Z toho lze dohadovat, že sochy nestojí na původním místě, že jimi bylo v čase hýbáno.

                  Další zajímavostí je Moai pod vodou. https://www.youtube.com/watch?v=1GwN2y-rYmA

Napsat komentář