«« »»

Sonda Messenger na oběžné dráze Merkuru

Satelit Messenger dosáhl dne 18. března 2013 svého cíle. Stal se první soudobou pozemskou sondou z dílny NASA, která zaparkovala na oběžné dráze kolem planety Merkur. Za tři měsíce svého fungování pořídila tisíce fotografií Merkurova povrchu ve vysokém rozlišení.

Jedním z úkolů sondy je prozkoumat magnetické pole Merkuru a změny na povrchu planety. Získáme tak celkový přehled o dění na této planetě, míní Sean Salomon (Institut Carnegie), který vede projekt Messenger. Dodává, že hodně z věcí, které jsme si mysleli o Merkuru, nahrazujeme nyní novými tvrzeními.

Na základě snímků, které pořídila v letech 1974 a 1975 sonda Mariner, jsme nebyli schopní rozpoznat, co jsou zač ony jasné skvrny. Díky snímkům ve vysokém rozlišení nyní víme, že jde o jámy o velikosti několika set metrů. Jejich materiál má velkou schopnost odrážet světlo.

S něčím podobným se vědci ještě nesetkali. Snaží se přijít na to, jak tyto jámy vznikly. Předpokládá se, že na povrchu Merkuru bude více těkavých látek, než-li se dosud myslelo.

Sonda Messenger se zaměřuje též na chemické složení planety. Její povrch se nám může na první pohled jevit jako povrch Měsíce. Jsou to přesto jisté odlišnosti. Obsahuje, na rozdíl od Měsíce, velkou koncentraci síry, což vede k předpokladu, že Merkur měl při svém vzniku mnohem menší koncentraci kyslíku, než-li mají ostatní planety v naší Sluneční soustavě.

Ukazuje se, že i další předpoklady o této planetě byly milné. Mělo se za to, že vysoká hustota planety s obřím kovovým jádrem, je zapříčiněna tím, že v minulosti se jiné látky vlivem Slunce odpařily. Realita je ale taková, že Merkuru existují i dnes plynné sloučeniny.

Též se zdá, že Merkur přišel o značnou část svrchní hmoty po srážce s jiným tělesem.

Před více jak 20 lety se podařilo díky pozemským radioteleskopům zjistit, že na povrchu Merkuru existují sedimenty, které obsahují kusy vodního ledu. Nacházejí se většinou na dně kráterů pólů, kam nesvítí Slunce. Sonda Messenger tuto hypotézu nyní prověřuje. Zdá se, že místní krátery jsou dostatečně hluboké na to, aby něco takového bylo možné.

Během tří obletů, které v roce 1974 provedla sonda Merkur, zaznamenala několik silných záblesků částic s vysokou koncentrací energie. Sonda Messenger, která se k planetě začala blížit už v letech 2008 a 2009 nic podobného nezaznamenala, až do chvíle než-li se dostala na polární oběžnou dráhu. Vědci se domnívají, že je to důsledek vzájemného působení planety a slunečního větru.

Ze čtyř terestrických planet má silné magnetické pole jen Země a Merkur. Vědci nyní zjistili, že magnetické pole Merkuru je na severní polokouli mnohem silnější než-li na jižní. Tím pádem magnetický rovník leží 480 km od toho geologického. K této asymetrii dochází mezi vnějším jádrem a pláštěm – tam kde se tvoří. Podobně je na tom ještě jedna planeta naší Sluneční soustavy a tou je Saturn.


Jako vždy stojí za zmínku, že fotografie na stránkách NASA jsou černobílé a nebo v malém rozlišení. Nebo sice ve velkém rozlišení, ale velké plochy, takže výsledný efekt je stejný. Takže k čemu že tam je ta kamera s vysokým rozlišením? 😉

One Response to Sonda Messenger na oběžné dráze Merkuru

  1. S. napsal:

    V článku uvádíte, že jsou ve vysokém rozlišení SNÍMKY, ale na konci se podivujete, k čemu je tam KAMERA s velkým rozlišením.
    Odpověď je celkem jednoduchá: snímky s velkým rozlišením jsou ve skutečnosti složeninou řady snímků poměrně malým rozlišením.

    Protože ta kamera moc velké rozlišení nemá. Jsou tam dva čipy s rozlišením pouhý 1 megapixel (1024 x 1024 pixelů). Jeden čip má objektiv pro snímání s úhlem 10,5 x 10,5 stupně, druhý pro snímání s úhlem 1,5 x 1,5 stupně. Sonda představuje úroveň techniky, která byla k dispozici před desetiletím.

    Oba čipy snímají pouze černobíle, ale před ten širokoúhlejší se dají nastavit barevné filtry – takže po složení více fotek stejného místa lze dostat i barevný obraz.

    Popis, ze kterého jsem čerpal, je zde: http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/experimentDisplay.do?id=2004-030A-01

Napsat komentář

Líbí se vám naše stránky?

Podpořte prosím autory a překladatele trvalým příkazem na transparentní účet: 2900794933/2010
nebo pomozte s překlady.