Stanislav Grof: Sjednocující zážitky smrti, sexu a narození

5355x 23. 05. 2019 1 čtenář

Sjednocující zážitky se dostavují nejčastěji v situacích, kdy je prožívající pozitivně naladěn, může k nim však dojít také za okolností, které jsou pro dotyčného jedince velice nepříznivé, hrozivé a kritické. V takových případech se stává, že vědomí vlastního já se spíše silně naruší a ochromí, místo aby se rozplynulo a transcendovalo. Dochází k tomu při vážném akutním nebo chronickém stresu, v době velkého citového nebo tělesného utrpení nebo při ohrožení života. Lidé v hluboké depresi ve vážné životní krizi, která je vede až na pokraj sebevraždy, mohou náhle pocítit intenzivní pocit duchovního otevření se a překročit práh svého utrpení. Řada jiných lidí objeví mystické oblasti během zážitků blízkých smrti, jestliže se jim stane nehoda, zraní se, dostanou nebezpečnou nemoc nebo podstoupí operaci.

Smrt – událost, kterou končí náš individuální tělesný život – je velice logické rozhraní s transpersonální oblastí. Události vedoucí ke smrti, s ní související a po ní následující, bývají častým zdrojem duchovního otevření se. Utrpení způsobené nevyléčitelnou nemocí a končící smrtí nebo intimní kontakt s umírajícími lidmi, zejména s blízkými přáteli nebo příbuznými, snadno aktivují vlastní úvahy o smrti a pomíjivosti a mohou se stát nástrojem mystického probuzení. Příprava mnichů vadžrajány, tibetského buddhismu, zahrnuje požadavek, aby trávili hodně času s umírajícími. Určité tradice hinduistické tantry obsahují meditace na hřbitovech, na místech spalování zemřelých a v těsném kontaktu s mrtvými těly. Ve středověku se vyžadovalo na křesťanských mniších, aby si při meditacích představili vlastní smrt a také veškerá stadia rozkladu těla až do konečného rozpadu v prach. „Mysli na smrt!“, „Prach prachu!“, „Jistá je smrt, nejistá její hodina!“, „Tak končí světská sláva!“ Takovým a podobným mottem se řídila jejich příprava. Šlo o víc než morbidní holdování smrti, jak by to mohli vidět někteří moderní lidé na Západě. Zážitky blízké smrti mohou vyvolat mystické stavy. Přijmeme-li pomíjivost a vlastní smrtelnost na hlubinné prožitkové úrovni, objevíme zároveň i tu svou část, která je transcendentní a nesmrtelná.

Různé starobylé knihy mrtvých poskytují podrobné popisy silných duchovních zážitků v době biologické smrti (Grof 1994). Moderní výzkum thanatologie, vědy o smrti a umírání, potvrdil řadu významných aspektů těchto zpráv (Ring 1982, 1985). Dokazují, že přibližně jedna třetina lidí, kteří se dostali do blízkého kontaktu se smrtí, má zážitky intenzivních vizionářských stavů, včetně promítnutí přehledu vlastního života, cesty tunelem, setkání s archetypálními bytostmi, kontaktu s transcendentními skutečnostmi a vizemi božského světla. V mnoha případech jde o věrohodné mimotělní zážitky, při nichž odloučené vědomí dotyčného člověka přesně vnímá, co se děje v různých blízkých i vzdálených oblastech. U těch, kdo takové situace přežili, typicky dochází k hlubinnému duchovnímu otevření se, k osobní proměně a k radikálním změnám životních hodnot. Ve svém fascinujícím výzkumném projektu, který právě probíhá, zkoumá Kenneth Ring (1995) zážitky blízké smrti slepců od narození. Tito lidé potvrzují, že ve stavu, kdy pozbývají své tělesnosti, jsou schopni pozorovat své okolí.

Hovoříme-li o spouštěčích sjednocujících zážitků, neopomiňme zvlášť důležitou kategorii – situace spojené s lidskou reprodukční funkcí. Řada lidí, muži i ženy, popisuje, že při milování prožívali hluboké mystické stavy. V některých případech může být intenzivní sexuální prožitek skutečně nástrojem toho, co popisují staroindické jogínské texty jako probuzení kundaliní šakti neboli hadí síly. Jogíni se dívají na kundaliní šakti jako na vesmírnou tvůrčí energii, která je ženské povahy. Je uložena v latentním stavu v křížové krajině páteře lidského těla, dokud ji neprobudí duchovní vůdce – guru, meditační praxe nebo nějaký jiný vliv. Těsné propojení duchovní energie a sexuality hraje podstatnou roli v kundaliní józe a tantrické praxi.

U žen mohou být dalším významným zdrojem sjednocujících zážitků situace spojené s mateřstvím. Početím, těhotenstvím a porodem se ženy přímo podílejí na procesu kosmického tvoření. Za
příznivých okolností se ozřejmí posvátnost této situace a je jako taková vnímána. V době těhotenství, porodu a kojení není neobvyklé, že žena cítí mystické spojení s plodem nebo s kojencem,
ba dokonce i s celým světem. V další části knihy se ještě vrátíme ke vztahu mystiky a trojice narození – sex – smrt.

Dalšími významnými spouštěči sjednocujících stavů jsou účinné techniky schopné vyvolat změny vědomí. Holotropní zážitky sehrály rozhodující roli ve spirituálním a rituálním životě lidstva.
Po staletí bylo vynakládáno značné úsilí na vývoj způsobů, jimiž je lze navodit. Stručně jsem vzpomněl v úvodu této knihy starých domorodých a moderních „posvátných technik“ i různých souvislostí jejich používání, od šamanismu přes rituály přechodu, mysterií smrti a znovuzrození a různých forem duchovní praxe až po moderní experienciální terapie a laboratorní výzkum vědomí.

Knihu si můžete zakoupit v našem Eshop.Suenee.cz

KOUPIT: Stanislav Grof: Kosmická hra

Podobné články

Napsat komentář