Sumer: 12 planet

199001x 22. 02. 2014 1 čtenář

Destička je stará více jak 5000 let a je v současnosti uložena v Berlínském muzeu Pergamon.

Podívejme se blíže na levý horní roh tabulky. Co vidíme? Vypadá to jako reprezentace našeho solárního systému se Sluncem uprostřed a 11 planetami okolo, které vypadají spíše jako sféry (koule) než-li disky.

Odkud ale Sumerové vzali tuto informaci v době více jak před 5000 lety? Jak mohli vědět, jak vypadá náš solární systém, a že naše planety jsou koule?

Za zmínku stojí ještě jedna sféra, která je ale mimo hlavní solární systém. Nachází se vpravo od prostřední postavy na úrovni jejího nosu. Že by 12tá planeta?

 

Zdroj: Facebook

Podobné články

19 komentářů k "Sumer: 12 planet"

  • Looper napsal:

    Samozřejěm sluneční soustava může mít 12 planet.
    Ale teď jsou dvě otázky:
    1. kolik těch planet vlastně je
    2. co považujeme za planetu

    Jistě víte, že lidští astronomové se nemohou dohodnout, co považovat a co nepovažovat za planetu, a vedou mezi sebou dlouholeté spory, které začaly již před sto lety a v posledních letech ještě nabírají na intenzitě.
    Ceres a Vesta byli kdysi planety, pak je dehonestovali, aby si zkrátili katalog planet – čistě ze své lenosti.
    Pluto bylo planetou, ale teď už není – opět zkrácení katalogu ze své lenosti.
    Měla být zavedena nová kategorie trpasličích planet, ale dosud do ní žádné objekty nejsou zařazeny – astronomové na to byli příliš líní.
    Navíc v současnosti platí taková definice planet, která by měla vyřazovat „malé planety“ ze statusu planet, ale v praxi je definice tak vymyšlená, že ji nesplňuje ani jedna planeta ve sluneční soustavě – tedy podle nejnovější definice planet nemá sluneční soustava ani jednu jedinou planetu.
    Lidští astronomové jsou fakt šašci!!!!!!!!!

    Tedy pokud je na destičce vyobrazeno 12 planet, tak reprezentuje co přesně – objekty větší než XXX metrů nebo objekty těžší než XXX kilogramů?
    Nevíme.
    Ale nedivil bych se tomu, kdyby za Plutem bylo ještě dalších 12 obrovských Jupiterů — s rostoucí vzdáleností totiž prudce klesá pozorovatelnost objektů, tedy především těch, které nemají vlastní zdroj světla.

    • Standa Standa napsal:

      Kategorie „trpasličích planet“ je zavedena od roku 2006, a patří do ní od začátku 5 těles, v současnosti je jich uznaných 8 a u několika dlaších těles se čeká na další nezávislá pozorování.

      Současnou definici planet ta tělesa, která považujeme za planety, splňují. Proč by podle Vás neměla třeba Země definici splňovat?

  • Martin Horus Martin Horus napsal:

    Když vezmu fakt, že inteligentní život na této planetě není náhoda, tak tento i mnoho dalších odkazů starověkých civilizací nelze brát jako něco bezúčelného.
    Až nás budou posuzovat naši potomci např. za 10.000 let kdo ví o čem budou diskutovat a kdo ví jestli naše tzv. moderní civilizace nezanikne se vším dřív, než by se vůbec dala v budoucnosti posuzovat.
    Jediné co tady asi zůstane budou např. některé pyramidy v Egyptě a můžeme začít znovu.
    Pánové 1+1 nebývá vždy a pouze jen 2.

    • S S napsal:

      Samozřejmě že to není náhoda. Evoluční proces, kterým se vyvíjí život, je do značné míry nenáhodný – stejně jako ostatní podobné optimalizační algoritmy.

      Co se týče příkladu, tak i v tom máte pravdu. V Booleově algebře je 1+1=1, v dvouprvkové cyklické grupě je 1+1=0, křesťané věří, že 1+1+1=1, Winston Smith po převýchově ví, že 1+1 je právě tolik, kolik si právě přeje Strana a Velký bratr.

      Obecně ale odbočujeme od tématu, kterým jsou astronomické znalosti Sumerů obecně ukázaná destička konkrétně.

      • Martin Horus Martin Horus napsal:

        1(a)1 může být i 11
        Problém dnešního pohledu na minulost je v nás samotných. Posuzujeme dějiny ze špatného pohledu.
        Když se podíváš např. na tento vzkaz..co vidíš ?

        „Dostává se mi jej,
        protože se vyživuji slunečním světlem,
        dostávám potravu a dostatek času prospím,
        takže načerpávám nových sil ve světle,
        po západu slunce nepřijímám žádnou potravu „

        • S S napsal:

          Vidím písmenka.

          Na základě nich si představuji celou třídu fototrofních organismů, ale třeba i radar u silnice, napájený fotovoltaikou (a obecně celou třídu takových zařízení), představuji si i spoustu mytických tvorů s podobnými vlastnostmi, případně i biosféry jako celek.

          Asi by se daly najít i spousty dalších představ, ale už zmíněné třídy obsahují velice různorodé zástupce.

          V širším pojetí se asi pod ta slova dá zahrnout prakticky cokoliv.


          Proč se ptáte?
          A podle jakých kritérií posuzujete správnost/špatnost nějakého pohledu?

          • Martin Horus Martin Horus napsal:

            Je to přeložený hieroglyfický text ze starého Egypta, o vidícím a slyšícím ptáku.
            Přeložen v asi 19 století, kde ho samoz. nikdo nemohl z jasných důvodů pochopit, ovšem dnes je jeho logika jasná.
            V době překladů nelétala letadla, rakety ani satelity, nebylo prakticky nic, aby se to mohlo dát do jasných souvislostí.
            A tak je to skoro se všemi odkazy.
            Zrevidovat historické texty a pochopit jejich smysl.

            • S. S. napsal:

              Že se ten text dá interpretovat prakticky jakkoliv, jsem uvedl.

              Mohl byste odpovědět na mou předchozí otázku?
              Konkrétně:
              A podle jakých kritérií posuzujete správnost/špatnost nějakého pohledu?

              • Martin Horus Martin Horus napsal:

                Má odpověď je zcela jasná a v písmenkách je vidět..
                Tedy ještě jednou..
                „posuzovat vzkazy dávných civilizací se dá podle kritériích zdravého rozumu“

                • S S napsal:

                  A která konkrétní kritéria to jsou? Můžete je prostě a stručně vyjmenovat?

                  • Martin Horus Martin Horus napsal:

                    podle kritéria zdravého rozumu

                    • M napsal:

                      Zastoupím kolegu… A to jsou konkrétně která? Rozum je pouze nástroj k vyhodnocení těch kritérií a sám je nijak nespecifikuje.

                    • Martin Horus Martin Horus napsal:

                      Proč zastupuješ kolegu, určitě umí psát sám.
                      Pro Tebe k tvé otázce…Jestliže máš smysl porozumět tomu co je napsáno, je pak jednoduché odkazy pochopit.
                      Klíč poznání je v nás samotných.
                      Někdo neuvidí nikdy nic, jiný ano.
                      Někdo myslí že megalitické stavby jsou vyškrabány lžící z bronzu a vyhlazeny smirkovým papírem…a že hieroglyfy jsou jen snůška výmyslů…a jiní to vidí jinak, prostě to tak je a bude.

                    • M napsal:

                      Samozřejmě jsem tím explicitně nemínil nějaké zastupování. Jen mě tato odpověď zarazila a kolegu předpokládám úplně stejně. Protože se stále jen vyhýbá několikrát opakované otázce.

                    • Martin Horus Martin Horus napsal:

                      podle kritéria zdravého rozumu

                    • S S napsal:

                      1. Nejprve jste psal o (více) kritériích, poté jste psal o (jednom) kritériu. Asi by bylo dobré, pokud byste si nejprve ten počet nějak ujasnil, a poté jej sdělil.
                      2. Při nejasném vyjádření, které jste pronesl, máte patrně na mysli, že si každý zvolí kritéria jak jej právě napadne. Tomu by odpovídalo i to, že nemáte doposud ujasněný jejich počet. Subjektivní volba vyplývá z toho, že asi jen málokdo se nebude považovat za nositele zdravého rozumu.
                      Pokud je to jinak, zkuste to prosím upřesnit nebo vysvětlit.

                      Osobně bych za jedno ze základních kritérií zdravého rozumu považoval konzistenci (vnitřní nerozpornost) poskytovaných informací. Co Vy?

                    • M napsal:

                      Dobře, nějaké kritérium zdravého rozumu, ale které tedy?
                      Zřejmě se snažíte říct, že ke správnému pochopení dojdeme za použití zdravého rozumu. Nicméně to hned vyžaduje definici toho zdravého rozumu, jelikož to je poněkud vágní pojem a jak už píše S, asi málokdo se nebude považovat za jeho nositele.
                      Zároveň mi přijde divné tvrdit, že význam textu lze určit dle stejných kritérií, dle kterých posuzujeme, kdo má a nemá zdravý rozum (což si představuji pod pojmem „kritéria zdravého rozumu“).

  • S S napsal:

    Pokud se podívám na fotku, je vidět, že motiv nalevo a
    napravo se přesně opakuje. Odhadoval bych proto, že se nejedná o speciálně vyrobenou destičku, ale o otisk pečetního válečku. Existují i jiné otisky?

    A k planetárnímu vysvětlení: jakým způsobem vyvrátili autoři této hypotézy jiné možnosti?
    Napadá mne například:
    – formální titul s číslovkou (František XII., naše zářící slunko)
    – Slunce mezi hvězdami (nějaké konkrétní souhvězdí)
    – mapa (město s bastilionovým opevněním a polohy nebo jen velikosti okolních měst)
    – mezilidské vztahy (vyznačení počtu dětí nebo manželek nebo vazalů)
    – … další a další možnosti

    • M napsal:

      Co já jsem si zvládl zjistit, tak Slunce se na různých sumerských materiálech objevuje často a má ustálenou podobu, která nesouhlasí s tou na obrázku.
      Dostal jsem se třeba o hypotéze o Venuši procházející Plejádami, ale to nechci spekulovat, to ať si vyřeší lidi, co tomu rozumí.
      Je zkrátka velmi ukvapené z nějakého jednoho objektu dělat tak závratné a šokující závěry, obzvlášť když máme písemné památky o jejich astronomických poznatcích, které nic takového nenaznačují. Je to výsledek typického účelového hledání senzací, než že by tam něco takového skutečně bylo. Jak praví známý citát, parafrázuji, mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy.

Napsat komentář