Sumer: Záhada Sumerského královského seznamu

611793x 07. 02. 2016 1 čtenář

Současná archeologie ví o nemalém množství nálezů, jejichž smysl a význam nejsou doposud rozluštěny, a zřejmě ani v nejbližší době nebudou. Například, staroindické texty, ve kterých je podrobný popis něčeho, co se podobá kosmickým lodím, nebo jaderných výbuchů. Další jsou obtížně vysvětlitelné kresby na stěnách staroegyptských hrobek. Jedním z takových záhadných artefaktů je tzv. Seznam sumerských vládců.

Sumerové jsou nejstarší z vyspělých civilizací, které současná věda zná. Jejich města se rozkládala v oblasti mezi řekami Eufratem a Tigridem. Dnes je to jih Iráku, od Bagdádu k Perskému zálivu.

Bylo zjištěno, že kolem roku 3000 př.n.l. se sumerská civilizace skládala z 12 městských států: Kiš, Uruk, Ur, Sippar, Akšak, Larak, Nippur, Adab, Umma, Lagaš, Bad-tibira a Larsa. Přičemž v každém z měst uctívali své vlastní bohy v chrámech, které jim vystavěli a zasvětili.

Tajuplný hranol

V začátcích, jak se tvrdí ve starosumerských pramenech, náležela moc lidu. To znamená, že Sumerové dali světu předobraz současné demokracie. Později se ale u nich objevila jako forma vládnutí monarchie. To je vše, co jsme o Sumerech věděli do roku 1906.

A právě v tomto roce bylo objeveno něco neuvěřitelného – „Sumerský královský seznam“ této nejstarší starověké civilizace. Konkrétně se jedná o soubor dávných textů, které dokládají, že zdaleka ne vše, co považujeme za mýty, je výmyslem.

Objev učinil americký archeolog německého původu, Hermann Volrath Hilprecht. Na místě, kde se rozkládalo starosumerské město Nippur, našel vědec fragment seznamu vládců sumerské říše. Tento nález přitáhl k Sumeru pozornost vědců z celého světa.

Později bylo dalšími archeology objeveno ještě 18 artefaktů, obsahujících částečně nebo zcela stejný text. Nejvýznamnějším nálezem se ukázala čtyřboká keramická prizma, vysoká zhruba 20 centimetrů, která spatřila znovu světlo světa v roce 1922.

Předmět byl pojmenován podle svého objevitele hranolem Welda Blundella. Odborníci zjistili, že stáří hliněného manuskriptu je přibližně 4000 let. Všechny čtyři hrany prizmy jsou popsány klínovým písmem ve dvou sloupcích. Ve středu horní a spodní hrany je otvor, o kterém se předpokládá, že byl určen k prosunutí dřevěného kolíku, aby bylo možné hranolem otáčet a číst každou z popsaných hran. V současnosti se tento artefakt nachází Ashmoleovu muzeu (Ashmolean Museum of Art and Archaeology) ve sbírce klínopisů.

Když se podařilo rozluštit všechny nápisy, zjistilo se, že Sumerský královský seznam neobsahuje pouze přehled jmen. Byla tam popsána potopa světa i záchrana Noeho, a spousta dalších událostí, které známe ze Starého zákona.

Vědci usoudili, že Weld-Blundellův hranol, i ostatní fragmenty klínového textu, jsou zápisy z jakéhosi souhrnného zdroje, kde byla podrobně popsána sumerská civilizace.

sumer02Tajemství dlouhověkosti

Seznam králů začíná v době před potopou a končí 14. králem dynastie Isin (přibližně 1763 – 1753 př.n.l.). Největší zájem vyvolala jména panovníků, kteří vládli Sumeru v době před potopou (podle dnešních poznatků, mohla taková globální katastrofa opravdu postihnout naši planetu kolem roku 8122 př.n.l.)

První, co překvapilo vědce, byly délky vlády všech králů před potopou. Zde je ukázka z přeložených fragmentů klínopisných textů:“Alulim kraloval 28 800 let, Alalgar vládl 36 000 let – dva králové panovali dohromady 64 800 let. Město Eridu bylo opuštěno a královský stolec byl přenesen do Bad-tibiru“.

Celkem tedy, podle informací z dávných pramenů, vládli panovníci předpotopního období 241 200 let. Některé okolnosti ale donutily současné vědce zapochybovat o pravdivosti těchto záznamů. Za prvé, nepravděpodobně dlouhé doby vládnutí jednotlivých králů. A za druhé, skutečnost, že tyto postavy panovníků jsou hrdiny sumerských a babylonských legend a eposů.

Nicméně, se také objevili badatelé, kteří nachází vysvětlení. Existuje, například, teorie, že tato čísla jsou svým způsobem nadsázkou a vyjadřují moc, slávu a důležitost osobností, ke kterým se vztahují.

Ve Starém Egyptě věta „Zemřel ve věku 110 let.“ znamenala, že tento člověk prožil život v plné míře a byl důležitým přínosem pro společnost. Podobně to mohlo být i se sumerskými králi. Takovým způsobem mohli dějepisci odměňovat své panovníky za jejich vládu a důležitost toho, co vykonali pro svoji zemi.

Mimochodem, je tu ještě jedna záhada Sumerského královského seznamu. Jedná se o to, že po potopě, která je tam uvedena jako skutečná historická událost, se začaly doby vládnutí jednotlivých králů zkracovat, a poslední z nich už panovali po celkem reálná „lidská“ období. Rozumné vysvětlení vědci prozatím nenašli.

Je tu ale také ještě jedna hypotéza, která objasňuje časový nesoulad. Byla předložena v roce 1993, a spočívá v tom, že Sumerové měli naprosto odlišný systém letopočtu, který pak vede k takovým fantastickým délkám vlády. Ale, opět, hypotéza nevysvětluje, proč po potopě byla období již reálná. Tyto záhady ještě pořád čekají na vysvětlení.

sumer01V souladu s Písmem svatým

Ještě jedna zvláštnost, díky které jsou sumerské texty unikátní a neobyčejně cenné, a to, že nepřímo potvrzují pravdivost událostí, popsaných ve Starém zákoně. V knize Genesis se, například, vypráví o potopě světa a o snaze Noeho zachránit zástupce všech živočišných druhů, od každého jeden pár.

V sumerských rukopisech se také uvádí, že na Zemi byla velká potopa, která smetla mnohá města. A je to zmiňováno jako skutečný a samozřejmý fakt. Ještě jeden citát ze starých pramenů: „(Celkem) vládlo osm králů v pěti městech 241 200 let. Pak potopa smetla (zemi-stát). Když se přehnala potopa a království bylo znovu seslané z nebes (podruhé), stal se Kiš městem trůnu“.

Na základě sumerských textů je možné pokusit se orientačně zjistit, kdy se biblická potopa odehrála.  Pokud porovnáme délku vládnutí předpotopních dynastií a dobu vybudování sumerských měst, můžeme dojít k závěru, že „potopa se přehnala“ zhruba 12 tisíc let před Kristem.

V dokumentech pradávné civilizace jsou i další shody se Starým zákonem. Konkrétně, je tam také zmíněn „první člověk“ (předobraz biblického Adama) a vypráví se o hříších, kterých se dopustil, a tím rozhněval bohy. Je tam i nepřímá zmínka o smutném osudu Sodomy a Gomory, městech, která byla zničena Bohem za hříšnost jejich obyvatel.

Je ale pravdou, že se tam popisuje trochu jiný způsob potrestání. Biblická města Sodoma a Gomora byla zničena ohněm a sírou, sumerští hříšníci byli místo toho pobiti a jejich města zničena „tvory“, kteří sestoupili z hor a neznali slitování“.

Je pochopitelné, že texty sumerských rukopisů se nemohou shodovat s textem biblických spisů. Bible byla vícekrát překládána, přepisována, opravována a doplňována. Můžeme s určitostí tvrdit, že její dnešní podoba se silně liší od skutečných událostí, které popisuje.

Důležité ale je, že jak ve Starém zákoně, tak i v Sumerském královském seznamu, jsou uvedeny stejné epizody vývoje lidské civilizace. A to je právě důvod, proč jsou Hilprechtův nález a objevy jeho následovníků tak důležité pro celé lidstvo.

Na závěr bych ještě chtěl zdůraznit, že vědci doposud nejsou stejného názoru, ohledně toho zda jsou sumerské rukopisy přesným popisem historických událostí nebo se jedná o směs legend, pohádek a reálných dějin. Jak je ale známo, věda nezůstává stát na místě a není vyloučeno, že budou nalezeny další artefakty, které doplní anebo vyvrátí Sumerský královský seznam.

Věky Sumerských panovíků jsou

View Results

Nahrávání ... Nahrávání ...

Podobné články

6 komentářů k "Sumer: Záhada Sumerského královského seznamu"

  • Martin Horus Martin Horus napsal:

    Evi parádní článek.

    Historici a vědci by nejraději tradičně civilizaci Sumerů zahrabali co nejhlouběji pod povrch.

    Pokud pročítáte překlady klínového písma, je zcela zřetelné, že Bible i kniha Genesis jsou jen pouhé plagiáty. Mojžíš jen přepisoval to co už bylo dávno známo a doplnil si jen to potřebné k dané době.

    Možná že to Mojžíš ani nemyslel zle a na vině jsou další upravovači textů. Každopádně doporučuji klínové texty přečíst a udělat si úsudek. Je tam tolik informací o historii této Planety včetně mimozemského vlivu na ní. Když už se dnes uvažuje o návratu Marduku / Nubiru / měli by historici brát všechny texty Sumeřanů zcela vážně !!!

    “ hloupým jest ten, kdo nevěří svým předkům „

    • Eva napsal:

      Ahoj Martine, děkuji, ale,

      bohužel, jsem jenom překladatel, jinak ovšem souhlasím.

      Od dětství mám problém s tím, že naším jediným „zářným“ základem jsou Řecko a Řím, což mne před více jak 40 lety „odklonilo“ k Aztékům, Mayům, Olmékům, Inkům. Pak se přidali , ano, Sumerové, a pro mě jsou srdeční záležitostí Etruskové, o kterých se už vůbec nemluví. A taková harappská kultura, která je někdy spojovaná s Tíwanakem, o tom už vůbec žádná…

      Že je doložené, že řečtí matematici chodili do Babylona, když už umíral, aby se něco naučili, taky nic.

      Ve spojitosti s Nibiru by možná neškodilo projít staroindické védy, tam je informací. Jenže to jsou všechno ta „zapomenutá vědění“, což je třeba aby nám naši vědci mohli dávkovat „poznání“, a my jsme z toho byli u vytržení. (Tím nechci urazit nikoho, kdo je opravdu vědec.)

      Zdraví Eva

      • Sueneé napsal:

        Ahoj Evo, v tobě dřímá velký potenciál. Máš nějaké ucelé informace, které bychom mohli publikovat? Nemusíš být „jen“ překladatel. Budu rád i za autorský článek. Pokud máš pocit, že nějaké téma (v tomto případě) nějaká civilizace je opomíjena, tak pojďme jí dát díky tobě pozornost! Zaslouží si to. I kdyby to bylo pár řádek, je to na místě. Cokoliv co tě napadne. Můžeme se domluvit, že další bude tvůj článek. :)

    • Dalibor napsal:

      hloupým jest ten, kdo nevěří svým předkům.

      Přečtěte si nějakou odbornou literaturu ohledně „přepisovačů textů Bible.“

      Pokud se text bible přepisuje v podstatě po tisíce let, tak by mělo být nejjednodušší na světě dokázat, že se text změnil, nemyslíte?

      U hebreů existovaly speciální sekty, které se zabývali pouze opisem starých písem. Když jsem studoval jejich zvyky, jak přistupovali k opisu, tak věřte, že dříve vás bací kámen z nebe, než že by se oni spletli :-) Je neuvěřitelné, jak dokonalá a přísná pravidla měli. Hledejte hesla“Masoreti“, nebo „Masoretes“.

      Ve Starém zákoně docházelo k jistým změnám – a to v jménech osob. Doporučuji literaturu našeho prof. Hellera, vynikajícího hebraisty.

      Hesla typu „Bible je plagiát“ si nechte na jiná místa, sem se nehodí.
      Pokud nějakou historickou událost zaznamenají sumerští autoři nebo starozákonní – tak to činí přeci se stejným motivem – zachovat tyto události v paměti. My můžeme být rádi, že máme takové zprávy zachované z různých pramenů. Chcete snad snad přepisovačům přisuzovat svévoli při opisu? A proč jen starozeákonním a ne sumerským? Co je to za úvahu? Myslete hlavou.

      Jaký byl jejich důvod opisovat sáhodlouhé texty? Obávám se, že svévolné myšlení typické pro tuto dobu je těžké implementovat do dob jiných :-)))

      Jinak dlouhý věk lidí před potopou je zaznamenán např. v Genesis 5, zde krátký příklad:

      Genesis 5:1  Toto je výčet rodopisu Adamova: V den, kdy Bůh stvořil člověka, učinil jej k podobě Boží.
      2  Jako muže a ženu je stvořil, požehnal jim a v den, kdy je stvořil, dal jim jméno Adam (to je Člověk).
      3  Ve věku sto třiceti let zplodil Adam syna ke své podobě, podle svého obrazu, a dal mu jméno Šét.
      4  Po zplození Šéta žil Adam ještě osm set let a zplodil syny a dcery.
      5  Všech dnů Adamova života bylo devět set třicet let, a umřel.

      Typický Matuzalém – se dožil 969 let. říká se přece „starý jako Matuzalém.“
      atd.

      Dalibor

      • Standa Standa napsal:

        Koperník a Galileo nevěřili svým předkům, že Slunce obíhá kolem Země.

        Podle Vašeho tvrzení z první věty museli oba být hloupí.

        Jest tak?

        • Martin Horus Martin Horus napsal:

          Dalibore studoval jsi něco jiného než Bibli ?

          Egyptské i Sumerské texty jsou staré mnohdy i stovky tisíc let, kdežto Bible je oproti nim vlastně novodobá a co hůř v případě Bible se jedná jen o plagiát , je to naprosto zarážející jak to církev pojala, když tzv. Bible, což je tzv. soubor starověkých knih, je pro křesťany a část judaistů brán jako prvotní a zásadní dílo o lidské historii.

          O Bibli se tvrdí, že je v ní vepsána část minulosti, ale i budoucnost lidstva, což bylo prokázáno. V Egyptské knize Světla je nejenom minulost, budoucnost v obecných pojmech, ale každé konkrétní bytosti která žila, žije a žit bude, tedy všech a nejenom to…

          Bible je plagiát, možná s dobrým úmyslem, ale špatným pojetím a propagací.

Napsat komentář