Sumerské příběhy o stvoření

713109x 12. 01. 2017 1 čtenář

Sumerské příběhy o stvoření nevyprávějí pouze o stvoření člověka, ale také o stvoření Země. V Bibli nalezneme ustálenou verzi, která hovoří o tom, že Bůh v sedmi dnech stvořil nebesa a Zemi. „7 sumerských tabulek o stvoření“ uvádí mnohem více detailů v příběhu o stvoření Země.

Tabulky o stvoření hovoří o tom, že naše sluneční soustava se právě začínala utvářet a planety ještě nebyly v té době pevně uskupeny, když se objevila narušitelská planeta, která se ocitla pod vlivem gravitace okolních planet. Míjela Pluto, Uran a Neptun. Narušitelská planeta se začala pohybovat směrem k centru naší sluneční soustavy. Naši planetu, která ještě nebyla v té době moc rozvinutá, nazvali Sumerové Tiamat. Vysvětlují, že během toho, kdy narušitelská planeta procházela skrz vnitřní část sluneční soustavy, se jeden z velkých měsíců této planety srazil s naší primitivní Zemí (Tiamat). Během této srážky se Tiamat rozpůlil na dvě části, zatímco kolem sebe uvolňoval a šířil trosky, ze kterých vznikl vzor, který dnes můžeme na obloze vidět jako pás asteroidů.  Tuto událost Bible zmiňuje jako „kladivem vyklepaný náramek.“

Stanovení nové oběžné dráhy 

Poté co nastala kolize, Tiamat byl přesunut na novou oběžnou dráhu.  Vody Nibiru se smísily s vodami Země a život začal vznikat již jako jednotný celek. Tato skutečnost se označuje výrazem panspermie.

Sumerské příběhy o stvoření vysvětlují některé klíčové aspekty našeho moderního porozumění kosmologii a pravděpodobně i to, jak začal život na Zemi. Aby se život zde na Zemi vyvinul přirozeným způsobem, trvalo by to o miliardy let déle, než je zaznamenaná celková historie Země. Biologický proces živého tvora, přijímání živin a vylučování odpadu je extrémně složitým genetickým procesem.  Myšlenka, že život na Zemi nějak vznikl z pravěké polévky a blesku již jednoduše není déle přijatelná. Dalo by se to přirovnat k takové situaci, kdy tornádo vtrhne na vrakoviště a nějakým záhadným způsobem sestaví boeing 747.  Pravděpodobnost této události je příliš malá na to, abychom ji mohli považovat za jasnou odpověď.

Panspermie je hypotézou, která hovoří o tom, že „semena“ života existují již v celém vesmíru, že život na Zemi mohl vzniknout díky těmto „semenům“ a že možná doručí či doručili život dalším obyvatelným tělům.

Spřízněná a přitom zcela vzdálená myšlenka exogenesis je omezenější hypotézou, která hovoří o tom, že život byl odněkud z vesmíru dopraven na Zemi. Již ale nevytváří žádnou předpověď o tom, jak moc je rozšířený. Protože termín „exogenesis“ je známější, je zde tendence ho používat v souvislosti s tím, čemu bychom měli, přesněji řečeno, říkat panspermie.

Jak přicestoval život na zemi             

Sumerské příběhy o stvoření vysvětlují, jak se vody Nibiru smísily s naší Zemí. Mohla by to být odpověď na to, jak celý a úplný život přišel na Zemi? Nibiru jenž je mnohem starší planetou, měla pravděpodobně miliardy let delší dobu na to, aby se na ní mohl rozvíjet život. Nebo život přicestoval na Nibiru a pak se vyvíjel mnohem delší dobu než život zde na Zemi.

Příběh o stvoření dále pokračuje a vysvětluje, jak se planeta Nibiru stává stálým členem naší sluneční soustavy na extrémně eliptické oběžné dráze. Sumerové zaznamenali, že tato oběžné dráha je tak velká, že k dokončení jednoho oběhu je třeba 3 600 let. Sumerové tento oběh nazývají „shar.“  Solární rok jednoho oběhu Země kolem Slunce trvá 365 dní. Než planeta Nibiru dokončí jeden oběh kolem Slunce, uběhne 3 600 pozemských let.

Delší životní cykly   

Pokud je pravda, že Anunnaki přišel z planety Nibiru, jak o tom hovořili Sumerové ve svých příbězích o stvoření, byl by jejich životní cyklus mnohem delší v porovnání s tím, jaký je na planetě Zemi. Řekněme například, že někdo ze Země cestuje na Nibiru a zůstane tam po dobu jednoho roku. V okamžiku jeho návratu uplynulo na Zemi 3 600 let, ale ve skutečnosti zestárne pouze o jeden rok.  Tento bod se vztahuje k mnohým biblickým odkazům, které hovoří o vstoupení do nebe, kdy se máme těšit z delších životních cyklů. Představte si, jestli byl Ježíš Kristus Anunnaki a přišel na Zemi a založil jeho následování. Pak opustil Zemi a vrátil se na jeden rok na Nibiru. Až se opět vrátí zpět na Zemi, kde mezitím uběhne 3 600 let, on bude za tuto dobu pouze o jeden rok starší.

Pokud planeta Nibiru existuje, mohla by jí naše moderní věda vidět. Na sumerských tabulkách je vyobrazený člověk, který orá pole a zároveň se dívá směrem vzhůru. Na obloze je viditelný kruh, ze kterého vycházejí paprsky světla (slunce) a kříž, který vyzařuje paprsky světla (Nibiru). Sumerové věděli, kdy je možné na obloze vidět planetu Nibiru, kdy se zároveň přiblíží k vnitřní části naší sluneční soustavy.

Podobné články

7 komentářů k "Sumerské příběhy o stvoření"

  • Standa Standa napsal:

    Ten článek vypadá jako přepis kusu některé z fantastických knížek Zecharia Sitchina.

    Zvlášť ta kosmologie v článku je třeskutá.

    Například mne zaujal argument, že miliardy  let na Zemi je příliš málo na vznik života, ale obyvatelé Nimbiru, kde má čas běžet 3600 krát pomaleji, měli ten vývoj nejspíš nějak stihnout za 1000x kratší čas (měli na to věk Vesmíru děleno 3600, kolikrát je tam podle článku zpomalený čas).

     

     

     

    • Martin Horus Martin Horus napsal:

      Opírat se fantastickou rétorikou do zesnulého Sitchina..to je opět do Nebe volající.

      Jak je vidět ani Sumerské historické dědictví není Tvou parketou.

      Zřejmě by to chtělo Stando doplnit vědomosti které klínopisem předci zanechali a až potom činit třeskuté závěry. Nemusí to být ani od Sitchina, ale mnozí další sdílí to co je Sumerštině navěky zapsáno.

      Kolik beletrie jsi vydal, kolika slovy jsi se přičinil k hledání pravdy k všeobecnému prospěchu ? ..hmmm…nic takového nikde od Tebe nevidím na rozdíl od Sitchina, který toho pro všechny / včetně Tebe / učinil víc než všichni skeptici dohromady.

       

      • Standa Standa napsal:

        Na rozdíl od pana Sitchina nejsem spisovatel beletrie, takže máte pravdu, že jsem nevydal žádnou.

        Ale je pravda, že pro mé pobavení ten pán učinil mnohé, což já pro to jeho nikoliv.

        Co se týče fantastičnosti: Ta jeho kosmologie prostě nefunguje.

         

        • Martin Horus Martin Horus napsal:

          “ bláhový jest ten, kdo bez rozvahy pohrdá Vesmírem “

          Kdyby jsi šel jen trochu k jádru Kosmologie věků dávných, tak by ti fungovala, ovšem někomu je hold zapovězena.
          Devátá planeta téměř potvrzena
          https://www.novinky.cz/veda-skoly/426298-tajemna-devata-planeta-temer-potvrzena.html

           

          • Standa Standa napsal:

            Dobré. Až na to, že ta uvažovaná planeta má naprosto jiné vlastnosti (dráhu, periodu, velikost), než jí přisoudil pan Sitchin a ti, již od něj opisovali.

            • Martin Horus Martin Horus napsal:

              A jak jsi na to přišel, že má tato Planeta jinou dráhu, periodu a velikost. když to bylo ponejprv bráno jako blud, poté hypotéza a teď jako fakt. Nebylo by lepší počkat na zcela přímé objevení / což ale muže trvat déle než Tvůj život / a nebo brát vzkazy minulých civilizací zcela vážně.

              Z. Sitchin překládal klínopisné záznamy, nic si z prstu nevycucal, takže jestliže od něj někdo opisoval, opisoval pravdu, a nikoliv jeho, ale tu původní.

              Škoda že současná generace nemá víc takových Sitchinů, Danikenů, nemuseli bychom zde stále dokola diskutovat o dávno objeveném, ale mohli jste už být mnohem dále.

              • Standa Standa napsal:

                1. Prozatím to ještě není fakt, ale velmi pravděpodobná hypotéza. Takže bude skutečně lepší počkat na přímé pozorování.

                2. Jiná dráha a perioda vyplývají z toho, jak byla existence té planety odvozena. V článku je to popsáno:  pozorované jevy odpovídají planetě, která se po stamiliony let nepřiblížila ke Slunci blíž, než na pěttinásobek vzdálenosti Pluta, ale většinu času je od Slunce mnohem dál (cca 30ti násobek vzdálenosti Pluta). Tomu podle Kepplerových zákonů také odpovídá perioda.

                3. Sitchinovy překlady mohly být také hodně „tvůrčí“.

                 

                 

Napsat komentář