Tajemství nacistů: podzemní jeskyně pro ponorky

210673x 28. 07. 2018 1 čtenář

V září roku 1944 byl na ostrově Alexandřina země, který patří k souostroví Země Františka Josefa, učiněn skutečně ojedinělý objev. Bylo nalezeno tajemství nacistů. Podzemní úkryt určený německým ponorkám. Ale doposud neexistuje žádná oficiální informace na toto téma, jenom pár zmínek ve sdělovacích prostředcích…

Nepřístupná jeskyně

Na konci 50. let začala na poloostrově Polárních letců, nedaleko bývalého německého aerodromu, stavba ještě jednoho, ale už sovětského letiště. Doposud není jasné, proč bylo rozhodnuto nevyužívat již existující, výhodně položenou a dobře vybavenou přistávací dráhu…

Při stavbě byly nalezeny ventilační šachty, kterým zpočátku nikdo nevěnoval pozornost. Ale pak si jich zcela náhodně všimli piloti, kteří z výšky obhlíželi německé letiště. Zpozorovali také vstup do jeskyně pod skálou, ale dolů se jim nepodařilo sestoupit, protože začal příliv, a jeskyně postupně mizela pod vodou… Až teprve později se ukázalo, že už v září 1944 pobýval uvnitř nacistické základny velitel minolovky T-116, kapitán V. A. Babanov.

Hledání tajné základny nacistů

Minolovka T-116 byla společně s minonoskou Murman vyslána k Zemi Františka Josefa a Severnímu ostrovu Nové Země „kvůli dodání zimních zásob posádkám meteorologických stanic“. Nedlouho předtím T-116 potopila v Karském moři nepřátelskou německou ponorku U-362. Mezi jejími troskami se našla taška z celtoviny s nějakými dokumenty. Je zřejmé, že právě z nich se velitel dozvěděl o tajné základně ponorek na arktickém ostrově.

V neděli 24. září 1944 se T-116 a Murman přiblížily k ledovému okraji, nacházejícímu se padesát kilometrů od Tiché zátoky (Země Františka Josefa). Poté se lodě rozdělily. Murman se ledem vydala směrem k polární stanici, minolovka zůstala stát a čekala na ni. Je třeba podotknout, že Babanov dostal ještě jeden úkol: hledat tajné nacistické základny. Měl na to přibližně týden, než se vrátí Murman, a proto obrátil loď směrem k Alexandřině zemi.

Ve skalních hlubinách

Svědectví o této „cestě“ jsou převzaty jenom z neoficiálních zdrojů, ze vzpomínek těch, s nimiž se Babanov podělil o svůj objev… Je známo, že se vydal dolů po úzkých kamenných schodech do nitra skály. Popisoval výklenek, vytesaný přímo do skály, pohodlné roubené stavby, vybavené krby a to vše ukryto za maskovací sítí. Přímo v centru základny velitel minolovky objevil dvě přístaviště. V jednom z nich stál jeřáb Demag, určený k nakládání min a torpéd. Druhý jeřáb se používal pro opravy a nabíjení baterií. Elektrické kabely byly plně funkční.

Všechno, co Babanov popsal, zcela odpovídalo popisům základen pro ponorky, budovaných Třetí říší, uvedených v pamětech admirála Karla Dönitze. Tyto stavby se zpravidla dělily na boxy, a v každém z nich se mohly současně nacházet tři až čtyři ponorky. Boxy byly vzájemně odděleny silnými železobetonovými stěnami. Od moře byl každý z nich chráněn mohutnými vraty, jejichž tloušťka byla více než osm metrů. V těchto super chráněných bunkrech ponorky procházely všemi etapami přípravy k plavbě, a posádky se zde nejenom připravovaly k budoucím operacím, ale mohly si tu i v přepychu odpočinout. Byly zde vybudovány sklady se zásobami a potravinami.

Přísně tajná poloha jeskyně!

Kde se tedy mohla nacházet základna, kterou Babanov objevil? Současní výzkumníci, kteří vycházejí z výpovědí nejen samotného kapitána, ale také plukovníka I. Mazuruka, velitele oddílu polárních letců, dospěli k názoru, že je třeba hledat ji na břehu mezi Pineginovým jezerem a zátokou Dačná, nebo v blízkosti východního ledovce ostrova… Mimochodem, právě v oblasti ledovce se v polovině 70. let objevila americká atomová ponorka, jejíž posádka pozorně dalekohledem studovala okolní skály. Podruhé se ji na tomto místě podařilo zachytit v roce 2000. Co tady Američané hledali?

Babarov o svém nálezu nepřipravil oficiální písemnou zprávu. V každém případě v archivních dokumentech štábu Severní flotily neexistují žádné zmínky o záhadné podzemní jeskyni na Alexandřině zemi. Je možné, že tyto dokumenty jsou stále ještě uschovány pod hlavičkou „Důvěrné“?

Podobné články

2 komentářů k "Tajemství nacistů: podzemní jeskyně pro ponorky"

  • Narcis napsal:

    Muselo se tam nacházet něco zajímavého že tam ani obyčejné vojáky nepouštěli. Nicméně v kontextu je podivné že spousta podzemních zařízení byla koncem války opuštěna, i plně vybavená podzemní města nebo těsně před dokončením, přece v tehdejším kontextu přicházející Studené války se tato zařízení mohla stát klíčovými, protože by byly schopny odolat JZ a pokračovat ve výrobě. Sebrali co mohli a vchody obvykle odpálili, přitom jejich hodnota byla velká a také bylo škoda promarněných životů při jejích výstavbě. Jako kdyby německé stavby byly nějak prokleté….

    • haness napsal:

      Určitě je všechno ve Vašem komentáři pochopitelné, nicméně já to vidím z pohledu konce války, kdy v danou chvíli nebylo jasné, jak bude vypadat rozdělení světa po válce. Kdo by se nadál, že po krvavých bojích na západní frontě dojde po roce 1945 k sjednocení „západních“ sektorů a vytvoření „západního“ německa se všemi důsledky. Takže, když byl čas, raději vše zničili, aby se nic nedostalo do rukou nepřítele. Jinak miluji tento „vojenský urbanismus“ a pouze lituji, že se spousta věcí nedochovala do dnešní doby, protože některé objekty byly neskutečně „vymakané.

Napsat komentář