«« »»

Tajuplná světla a hora ve tvaru pyramidy na planetě Ceres

Mezi Marsem a Jupiterem na planetě Ceres objevila sonda Dawn záhadné zářící plochy. Další snímky ukazují cosi, co je podobné obří hoře ve tvaru pyramidy. A když uvážíte, že na Ceresu se neposouvají tektonické desky, tak by tam takový objekt ani neměl být.

„Tahle místa naprosto překvapila celý náš tým a vyvedla z míry každého, kdo je uviděl,“ potvrzuje pro CNN Carol Raymond. „Ceres naše experty nepřestává mást,“ připouští na svých internetových stránkách i NASA.

NASA stále tajemně mlží. „Mohlo by se jednat o led nebo sůl, možností je dost,“ zazní v oficiálním prohlášení.

NASA je podle samotné NASA zmatená a hledá sůl, možná našli inspiraci v pohádce Sůl nad zlato.

44 Responses to Tajuplná světla a hora ve tvaru pyramidy na planetě Ceres

  1. OKO OKO napsal:

    Dole už je dost těsno, tak reakci na komentář Sueneé
    http://www.suenee.cz/tajuplna-svetla-a-hora-ve-tvaru-pyramidy-na-planete-ceres/comment-page-1/#comment-6879
    dávám sem.

    Sueneé, ohledně tvé hypotézy o důvodu mých návštěv zde, bych za sebe řekl, že máš do jisté míry pravdu. Vím, že nic nevím, tak hledám. A to, co nacházím, podrobuji kritice, abych oddělil zrno od plev, a těmi plevami dále neztrácel čas. Je toho moc, čemu zatím nerozumíme a tak si myslím, že dávat prostor lhářům nebo obchodníkům parazitujícím na lidské naivitě nebo touze někam patřit, je luxus, který si v cestě za poznáním nemůžeme dovolit (navíc je to hnusné). Proto ty mé občasné výbuchy 🙂

    Tomuhle webu by hodně prospělo, kdyby po proběhlé diskuzi byl článek označen nějakou známkou důvěryhodnosti + souhrnem zjištění. Mohl by se potom možná stát referenčním webem s přidanou hodnotou pro ostatní…

    • Martin Horus Martin Horus napsal:

      Oko ty zřejmě stále vůbec nechápeš proč tento web / i podobné / vůbec existují..svět kolem tebe není jen to co ti naservírují ofic. masmédia, podívej se za dveře, tam se nalézá pravda, byť by mohla být tvé mysli nepříjemná.
      Známkovat důvěryhodnost článků by zavánělo manipulací s fakty, zajímavější je zamyslet se na tím, proč se svět dělí na ty co stejnou věc posuzují odlišně a tím myslím vás a nás..každopádně jsem rád, že vy tři / S, M a ty / tady s námi diskutujete i když důvody každého z vás mohou být různé.
      Nedávno jsem jsem zhlédl zajímavý film Mistr zde : http://www.csfd.cz/film/295340-mistr/podle-datetime/ mrkni na to Oko a řekni jaký je Tvůj Vesmír.

  2. OKO OKO napsal:

    Tohle na pyramidu nevypadá, sázím na přírodní útvar. Mnohem zajímavější je Saturnův Lapetus.

    • Sueneé napsal:

      Může jít o thorus a nebo o klasickou pyramidu se čtvercovou základnou. Je třeba počítat s tím, že (podobně jako na Měsíci nebo Marsu) budou stavby zasypané prachem, hlínou. Staří stavby bude pak i několik milionů let.
      Jinými slovy představ si stavbu, na kterou nikdo stovky tisíc let nikdo nesahl a probíhaly na ní všechny okolní geologické děje. Je to v podstatě rujna zasypaná prachem/pískem/kamením.
      Pro inspiraci se můžeš podívat do Sahary jde jsou zasypané pyramidy, možná celá města. Dá se předpokládat, že v případě Sahary jde minimálně 10t let.

      • OKO OKO napsal:

        Až na to, že na Sahaře působí silná eroze, zatímco na Ceresu velmi velmi slabá (pouze meteority).

        • Sueneé napsal:

          I proto zmiňuji casova meritka. Na Ceres a dalších telesech s řídkou atmosférou potřebuješ vice casu aby výsledek byl analogicky.
          Jeden z argumentů Pro by mohlo jit urcit, pokud bychom vedeli GPS souřadnice toho objektu.
          je pravidlo ze největší koncentrace megalitickych staveb a dalších energetických anomálií jako jsou treba vortexy se nachazi blizko urovne zakladny vepsaneho tetraedru. Pricemz tetraedry jsou dva. Jejich vrcholy směruji k S a J polu rotace.
          je ale treba si idealizovat fakt ze osa rotace je minimalne po dobu existence toho objektu stejna.

          • OKO OKO napsal:

            Nemáš nějaký odkaz, kde by bylo zmiňované pravidlo popsáno a podloženo?

            • Sueneé napsal:

              Richard C. Hoagland je tvůj přítel… 😉 A pokud bys k tomu potřeboval i nějaké exaktní výpočty a zdůvodnění nejspíš PROČ, tak Nassim Haramein.
              RCH na to přišel zkoumáním archeoastronautiky, Nassim Haramein to spočítal a David Wilcock na tento fakt narazil v historických dokumentech. Naši předkové věděli (ti zasvěcení), že klíčem k moudrosti je rovnostranný tetraedr.

          • M napsal:

            To je sice hezká úvaha, že na tělesech bez hustší atmosféry je potřeba erozi nechat více času, bohužel je příliš neurčitá na to, aby řekla, o kolik víc ho potřebuje.
            Naštěstí nemusíme vařit z vody, skutečnou úroveň eroze lze odvodit ze stavu kráterů. Z nich většina,stejně jako u ostatních těles, je stovky milionů až několik miliard stará, tedy srovnatelně se stářím tělesa. Vidíme, že na Ceres jsou krátery stejně zachovalé jako třeba na Měsíci, probíhající eroze je zcela minimální. To je dáno tím, že Ceres prakticky žádnou atmosféru nemá. Pouze se domníváme, že by Ceres mohla mít extrémně tenkou nepříliš stálou a nerovnoměrnou atmosféru z vodních par.

            Mimo jiné trochu nerozumím spojení „ze osa rotace je minimalne po dobu existence toho objektu stejna“. Jak by mohlo mít osu rotace i neexistující těleso?

            Jinak ten čtyřstěn má mít nějaké konkrétní proporce? Obecných čtyřstěnů lze do koule vepsat nekonečně mnoho, čímž jsou pokryty i všechny zeměpisné šířky.

            • Sueneé napsal:

              „ze osa rotace je minimalne po dobu existence toho objektu stejna“ – pokud je objekt umeleho puvodu a nebo umele dotvoren a nebo teoreticky by mohl být i přírodní, ale s vlastnostmi pyramidy, pak by se nejspíš nacházel přibližně na (přesně je to 19,47°) od rovníku. Přičemž musíme vzít do úvahy, že osa rotace Ceres je stále stejná, že nedošlo k jeho přetočení v prostoru.

              • M napsal:

                U pravidelného čtyřstěnu vepsaného do koule vychází šířky na ±20°. Ale to, jestli má být čtyřstěn pravidelný, jste neuvedl. Protože jinak si mohu vymyslet libovolný obecný čtyřstěn a dostanu se na jakoukoliv šířku, kterou si usmyslím.
                Což mimochodem docela vychází, protože megality se skutečně koncentrují v rozmanitých zeměpisných šířkách přímo od rovníku až třeba po Skandinávii; nelze vypozorovat žádnou jednu šířku, kde by se megality vyskytovaly víc než na zbytku Zeměkoule.

                • Sueneé napsal:

                  Martine, omlouvám se, moje chyba. Podíval jsem se k RCH a je to přesně ±19,47°. Někdy se uvádí zaokrouhlená hodnoa ±19,5°.

                  • M napsal:

                    O to ale vůbec nejde. Jde o to, že to není v souladu s pozorovanou skutečností, tedy že by kolem jedné konkrétní zeměpisné šířky byla nějaká speciální koncentrace megalitů. Místa s vyšší koncentrací megalitů jsou tam, kde žily nějaké civilizace, které je stavěly. Zkrátka všude možně jen mimo polární oblasti. To pravidlo evidentně nefunguje.
                    Vzhledem k tomu, že jste hned nevytasil seznam objektů, které by to pravidlo měly dokládat a dokonce jste tu odpovídající zeměpisnou šířku ani neznal, tak to vypadá, že píšete něco, čemu ani sám nemáte proč věřit. To je ještě horší standard, než na který jsme tu zvyklí…

                    • Sueneé napsal:

                      :))) Nedostatek znalostí není důkazem neexistence…

                    • M napsal:

                      Důkazní břemeno logicky vždy nese autor tvrzení. Nefunguje to tak, že by si každý mohl pokřikovat, co ho napadne, třeba že existují jednorožci a ostatní byli povinni prohledávat celý vesmír a dokazovat mu, že neexistují.
                      Pokud někdo tvrdí něco, co nebylo vyvráceno, tak to ani v nejmenším nenaznačuje, že by to měla být pravda. Váhu dávají tvrzením až důkazy, že to pravda je, do té doby jsou to bezcenné výkřiky.

                    • Sueneé napsal:

                      Jmenoval jsem ti zdroje, autory a uvedl hypotézu, pro kterou jmenovaní mají pádné argumenty.

                      Je třeba si vyjasnit: prezentuji zde informace tak jak jsou. Mám zájem na tom, poskytovat relevantní informace. Není ale mým posláním věci obhajovat za každou cenu. Tj. hledat vědecky neprůstřelné argumenty.
                      Takže pokud chceš zde vést diskusi úrovni: Sueneé dokaž to co tvrdíš/prezentuješ, spletl jsi si web. Tohle není vědecký časopis. 🙂
                      Vážím si protiargumentů, jsou-li především věcné. Nicméně pokud je proti argumentace založena na nedostatku informací, je to ztráta času.

                      Mám osobní hypotézu: Důvod proč, S, M, Oko, aj. jsou ochotní neustále se sem vracet a stále vést dlouhé diskuse bez jasného konce, je ten, že v hlouby sebe sama hledají z jejich pohledu relevantní důkaz, že to, co se ZDE píše je pravda.
                      Jenže vaše argumentace je mnohdy založena na principu vědy. Vědy, která staví na uzavřeném systému.
                      Je to podobné jako když budete stát v kruhu o pevném průměru X. Vše co je uvnitř je vědecko politicky korektní. Cokoliv co je za kruhem není pro vás vidět, ale z hlediska fundamentální podstaty to přesto existuje. Jinými slovy je jen na tobě Martine a spol. zda zvětšíte kruh. (Za jistou formu mistrovství lze pak považovat zrušení kruhu úplně…)

                      Takže obloukem zpět: pokud tvrdíš, že megalitické stavby jsou za Zemi rozmístěny náhodě, je na tobě, abys svoji hypotézu něčím podepřel. Nicméně z mojí zkušenosti je jednodušší posunout hranice… 🙂

                    • M napsal:

                      Prezentování ověřených informací je obecný znak jakékoliv kvalitní novinařiny a nutná součást každého média, které má skutečně ambici seriózně informovat a ne jen bavit čtenáře. 😉 To, že noviny nejsou vědecký časopis, neznamená, že by si tam mohli vymýšlet, co je napadne, pokud chtějí být brány vážně. Vědět, proč něco říkám, je otázka běžné denní komunikace, ne doménou vědeckých časopisů.

                      Přeci není tak složité to podepřít, na to byste přišel sám. Kouknu se na nějakou mapu významných archeologických nalezišť, třeba http://goo.gl/maps/ssSck, a okamžitě zjistím, že megality jsou v různých zeměpisných šířkách, což ovšem neznamená že náhodně, a hned mám povážlivou trhlinu celé té hypotézy. Vy, přestože prezentujete zájem podávat relevantní informace, jste neudělal nic pro to, abyste to naplnil.

  3. Sueneé napsal:

    Vždyť jsem ti na to odepisoval už v tom prvním případě. Vyjmenovával jsem všechno, co chápu jako pyramidu.

    • S S napsal:

      To jste sice vyjmenoval, ale nepopsal jste, na základě jakých konkrétních znaků to posuzujete.

      Definice by měla obsahovat popis znaků, které musí objekt splňovat, aby byl pyramidou.
      Výčet by stačil jen tehdy, kdyby už nic, kromě obsahu toho výčtu, mezi pyramidy nepatřilo.

      Když jsem kladl dotaz s těmi objekty, doufal jsem, že mi k nim popíšete zdůvodnění právě na základě těch konkrétních znaků.

      Definici samozřejmě můžeme na zzákladšě diskuse vhodně doplnit nebo upřesnit.

      Příklad:

      Kdybych chtěl definovat trojúhelník, napsal bych:
      Trojúhelník je útvar v rovině. Skládá se ze tří bodů (nazývaných vrcholy), tří stran, což jsou úsečky, které které spojují vrcholy a plochy vymezené tou trojicí stran.

      V přírodě označím jako „trojúhelníkový tvar“ takovou část objektu, jejíž obvod se neodchyluje o od stran nějakého vhodně zvoleného ideálního trojúhelníka o víc než 10%. Odchylku ale ponechávám na diskusi.

      Výše zmíněný příklad jsem uvedl proto, abych předvedl, jak si představuji, že by měla vypadat Vaše definice pyramidy. Taková defiice by měla zamezit nedorzumění o tom, co to pyramida je a co není. Na příkladech si pak můžeme zkusit oběřit, zdali ta definice bude vyhovovat nebo ne.

      • Sueneé napsal:

        Definice není exaktní. Vycházím ze zkušenosti co je chapano pyramida na základe tvaru a nebo energetických vlastnosti.
        Dle tvaru mi prijde klicove že zakladna je bud kruh a nebo jiny rovinny utvar kdy vsechny strany toho utvaru maji primarne stejnou delku. Přičemž od hran zakladny na vysku se protkava v jednom bode. Vrchol nemusi byt ve fyzicke rovine.
        Nektere mayske pyramidy maji obdélníkový zaklad.
        Klicem nejspis bude skladba tetraedru jakozto základního prostoroveho utvaru.
        za pyramidu lze považovat i misto kde pyramida stala v minulosti a jsou tam jeji trosky nebo energetický otisk.

        • M napsal:

          Slovo pyramida je běžně vnímáno jako synonymum pro jehlan, ve značném počtu jazyků včetně angličtiny se používá přímo v geometrii ve významu „jehlan“, jiné slovo pro to nemají. V češtině pyramidou typicky nazýváme jen ty jehlanovité stavby, protože pro geometrický význam už máme to speciální slovo jehlan.
          Nebylo by lepší používat již existující slovo tak, jak mu rozumí zbytek lidstva a ne si vymýšlet vlastní významy, což akorát nutně vede k nedorozuměním? Kužel a jehlan jsou přeci jen jiné věci.

          • Sueneé napsal:

            Martine, tvrdit, že „pyramida“ je ekvivalent k „jehlan“ je dost omezující. Tímto bychom vyřadili z pojmenování „pyramida“ hodně staveb, které se obecně za pyramidy považují:
            – Egypt:
            ** pyramida v Sakkaře
            ** černá a bílá(lomená) pyramida v Dahsuru
            – Mexiko:
            ** obecně tzv. Mayské pyramidy s obdelníkovou základnou
            – Cydonia:
            ** D&M pyramida

            Mám za to, že Standa chtěl právě si vyjasnit, co lze chápat za pyramidu. Protože nejde jen o tvar, ale i o vlastnosti, které jsou určeny tvarem a umístěním.

            • M napsal:

              Slovo pyramida je v mnoha jazycích přímo v geometrii název pro tvar, kterému my říkáme jehlan. Čili je to přesný ekvivalent. Kdybyste třeba v té angličtině řekl „cone is a pyramid“, tak byste doslova řekl „kužel je jehlan“, což je nesmysl. V češtině je ten význam posunutý o to, že jsme ten název přejali jen pro jehlanovité stavby.
              Stavby, co jste vyjmenoval, jsou jehlanovité. Akorát je někdy, třeba u té sakkary, potřeba mluvit spíše o obálce než o přesných konturách, protože přísně vzato to jsou na sebe naskládané pravidelně se zmenšující kvádry, které až jako celek tvoří jehlanovitou stavbu.
              Jehlan nemusí být jen pravidelný čtyřboký, to je jen speciální případ, podstavu jehlanu může tvořit libovolný nepravidelný mnohoúhelník.

        • S S napsal:

          Vaše definice je v rozporu hned s prvním příkladem: tím, co nazýváte pyramidou a má to přitom dákladnu s různě dlouhými stranami (obdélník)

          Pokud připustíte jako základnu kruh, ja ve Vašem pojetí pyramidou každá kuželová sopka.

          Když připustíte jako podstavu obdélník, je patrně pyramidou i valbová střecha štvanické elektrárny, pod níž protékají a přeměňují se megawatty energie.

          Pyramidou pak musí být i ten krtinec, jejž jste v jiné diskusi zavrhl, protože i pod ním bydlící krtek přeměňuje chemickou energii na teplo, které vystupuje středem krtince ven. Teplo se dá zachytit například citlivou termokamerou a tudíž naplňuje Váš definitorický požadavek na energetický otisk.

          Pokud je podle Vás klíčem čtyřstěn (trojboký jehlan), moc nechápu, proč tam zahrnujete i víceboké útvary a kužele.

          • Sueneé napsal:

            Stando, napsal jsem v tom příspěvku, že některé Mayské pyramidy mají odelníkový základ.
            Je třeba chápat, že vše vychází z geometrie. Tetraedr, jehlan, atd. mají určité specifické vlastnosti schopnosti kumulace a transformace energie (bližší informace viz. Chriss Dunn a jeho kniha o Elektrárně v Egyptě. Je zde vysvětleno jak to mohlo v praxi fungovat.)
            Takže když vezmeš střechu, která bude mít správné rozměry a proporce, bude tam fungovat tzv. pyramidový efekt, který je klíčem k tomu, co je a co není.
            Pokud bude mít krtinec správné proporce a bude umísten na geologicky/energeticky významném místě, pak by se krtek nejspíš divil. Nejde jen o teplo. V případě Velké pyramidy jde o sintezu několika veličin (vč. těch, které konveční věda oficiálně nezná). Vybrace Země a kontinetálních desek, změny teploty, akustika, chemie, geometrie, matematika…
            Trojboký jehlan je těleso, ze kterého lze „skládáním“ vyrobit ty ostatní jmenovaná tělesa. Viz. Nassim Haramein.

            • S S napsal:

              Píšete několikrát o „správných“ proporcích.

              Jaké proporce to jsou? Můžete je popsat?

              Bez konkrétního pravidla, jímž se dají jednoznačně odlišit „správné“ proporce od „nesprávných“, se jedná jen o systém líbí/nelíbí.

              Pak to ale celé patří do estetiky a umění a s nějakou vědou to nemá nic moc společného.

              Ostatní bych nechal na později, ať se zase téma netříští.

  4. S S napsal:

    Už to zaznělo i v jiných diskusích:

    Mohli byste prosím zkusit definovat,co je to ten „tvar pyramidy“ ?

    Je to jakýkoliv útvar, který se směrem vzhůru zužuje?
    Jakýkoliv kopopec?
    Nebo máte jinou definici?
    Můžete ji prosím napsat?

Napsat komentář

Líbí se vám naše stránky?

Podpořte prosím autory a překladatele trvalým příkazem na transparentní účet: 2900794933/2010
nebo pomozte s překlady.