Tibet: Monolit v Bhimpul

56899x 26. 01. 2017 1 čtenář

Mezi záhady tohoto světa a nejstarších kultur a civilizací patří metody transportu mnohatunových kamenných kvádrů, které byly jaksi bez velké námahy zdvihány do dvojnásobné výšky petřínské rozhledny (Velká pyramida v Gize)  nebo zdí v středoamerických stavbách (Machu Picchu, Teotihuacán) a podobně. Nyní byl objeven další záhadný monolit. Jedná se o doposud nejtěžší do dnes nalezených monolit, které byl transportován. Tento monolit je užíván jako most přes propast v Tibetu. Umístění a velikost kamene staví geology a historiky před naprostou nepochopitelnou záhadu.

Jako nejtěžší doposud nalezené kameny platí Andesit-Monolity z Puma Punku nedaleko Tiahuanaco (u jezera Titicaca) a Vapencový monolit v Balbeek – Libanon. První váží kolem 1000 tun, druhý pak 1150 tun. Monolit z Bhimpul je však ještě těžší! Objeven byl v severních hranicích Indie a Nepálu, v oblasti Severního Tibetu. Zde se nachází poutní místo zvané Badrinath. Asi tak tři kilometry odtud se nachází místo zvané Mana, které ležící na soutoku dvou divokých řek: Alakanada a Sarasvati. Sarasvati se řítí po pěti stech metrech do propasti. Sto metrů dále tvoří most přes tuto propast výše zmíněný monolit Bhimpul. Na tomto místě je propast hluboká přibližně 20m a dobrých 10m široká.

Protože je tato oblast vojenské území (čínská okupace) smí toto místo navštívit pouze indičtí poutníci. V roce 1992, ze kterého pocházejí úvodní fotografie, byl přístup západním turistům prakticky zakázán. V květnu 1999 se podařilo příteli autora Andymu Wolfovi dosáhnout místa, kde se nalézá most Bhimpul především proto, že mu Krischna-Mnich přenechal privilegium SADHU. V dnešní době a politické situaci v tomto území však přístup do oblasti možný není.

Podle očitých svědků a odvozením z fotografií lze odhadnout obrovské rozměry monolitu.

Výpočet objemu kvádru není jednoduchý, protože má kámen nerovnoměrnou formu. Objem byl spočítán na 468 m3 a tím váha kamene na 1263 tun! Otázka zní: Jak položit 1200 tun těžký kámen pře 10 metrů širokou propast?

Dostal se snad tento kámen přirozenou cestou na své dnešní místo? Odpověď: První varianta by mohla byt ta, že byl transportován na své místo pohybem ledovce. Varianta druhá: zřítil se shůry, tedy z kopce či z vrcholku hory. V Himalájích je hor, jak známo, mnoho. Ale: První variantu lze zavrhnout, protože kámen se dostal jako most přes propast, když tato již dávno existovala. Druhá varianta neobstojí taktéž, protože v blízkosti prostě žádná hora či kopec, ze které by se tento obr mohl zřítit nebo sesunout prostě není.

Řeka Sarasvati s Alakanadou má deltu pod úhlem asi 60° a nachází se v kopcovité krajině vysoké přibližně 3200 metrů nad mořem. Tato oblast je součástí úpatí hornatého řetězce stoupající o 600 m. Bhimpul-Monolit se nemohl sesunout z kopce, protože by musel překonat stoupání a sesuv a znovu stoupání a nakonec se elegantně položit přes onu propast, kde leží pěkně rovně dodnes.

Východní strana propasti se zdvihá jako kamenná zeď přibližně 10 metrů do výšky, a přesahuje tak západní stranu. Z této strany se  kámen také nemohl zřítit, protože délka kamene je větší než výška převisu, zdi. Nad převisem se rozkládá travnatá rovina. Ani odtud se nemohl kámen dostat do polohy, kterou zaujímá.

Poloha kamene prozrazuje, že tento byl na své místo položen úmyslně. Záměrně. Na západní straně je položen do jakési prohlubně, která měří asi 8 metrů. Zatím co na této straně je kámen jaksi do stěny propasti vsazen, je na východní straně položen do prohlubně. Kámen je vložen přesně do této prohlubně, jakoby byl na míru vyrobený.  Je to jediné místo, kam tento kámen bylo možné umístit.

Kámen pochází z okolního prostředí, musel však být přemístěn ze vzdálenosti několika set metrů nebo i kilometrů. Jeho forma vykazuje stopy opracování. Spodní strana je nepřirozeně rovná. Horní část je nepravidelná a je v současné době upravována pro poutníky a vojenskou techniku.  Je zhola nemožné, aby se kámen na své místo dostal přirozenou cestou. Někdo jej musel přes propast prostě položit. Problém však spočívá v otázce: Jak? Ani dnešní technikou, kterou máme k dispozici není tento úkol řešitelný. Veškeré teorie o rampách, kladkách, otrocké práci a podobně zde selhávají. Problém prostě vyřešit nelze!

A jak si vysvětlují tento zázrak místní obyvatelé?

Tvrdím že lidé žijící před dávnými dobami nebyly žádní primitivní jeskynní obyvatelé. Před dávnými dobami panovaly na Zemi jiné přírodní zákony a síly. Matérie nebyla tak silně kompaktní a hustá, jako dnes. Místní obyvatelé mají na mysli dobu, než přišla epocha zhuštění – Kali-yuga. Teprve před přibližně 15000 lety se toto zhuštění matérie projevilo. Před touto dobou nebyli lidé ani kameny tak hustí, takže byly i větší. A Bhimpul-Monolit pochází právě z této doby. Tento most byl postaven bratrem slavného Arjuna, slavné postavy z Bhagavad-Gita jménem Bhima. Tato postava vládla obrovskými silami.  Arjuna byl jeden pěti bratrů.

V jazyce Hindi znamená Bhim a pul prostě most. Na tomto místě se ještě dnes nachází poník zvaný Bhima, jenž je udržován mnichy Brahmnské víry. V eposu Mahabharata a v mnoha textech zvaných Pruna, lze o těchto slavných bratrech číst.

Stojíme proto před volbou – buď most přes propast postavili mimozemšťané nebo kámen položili lidé pomocí neznámých – pozemských sil. Druhá verze by vysvětlovala i mnoho jiných záhadných fenoménů.

Kdo postavil monolitický most v Bhimpul?

View Results

Nahrávání ... Nahrávání ...

Podobné články

5 komentářů k "Tibet: Monolit v Bhimpul"

  • Tino napsal:

    Článku je tvrdenie že v dávnej dobe mali na Zemi platiť iné prírodne zákony a sily to tvrdenie je mylne nič také nie bolo a nie bude proste od počiatku tohto vesmíru platia stále tie iste prírodne zákony a príkazy Tvorenia a prírody ktoré platia všetkých oblastiach vedy techniky a prírody sú večne a nie mene a teda sa jedna o večnú pravdu a naviac tie to smernice platia aj v iných vesmíroch ktoré sú nie konečne veľa .Problém z monolitmi ma iste svoje riešenie ale ktoré dnešná veda nevie dobre pochopiť .Keby som mal antigravitačne jednotky ktoré by som umiestnil na monolit a vedel ich silou vedomia ovládať tak by som ich vedel premiestniť podľa výkonu aký kolvek kameň nie hovorím že všetky mohli byť tak to premiestnene sú aj iné možnosti a to Beaming a to že objekt mohol byť prenesení pomocou energie a to procesom dematerializacie a na cieľovom mieste k jeho materializacie a to na veľké zdialenosti a to neskutočné rýchle ale na to je potrebne vyspelé technické vybavenie ktoré pred 11 517 rokmi mali ti ludia čo kolonizovali Zem .

  • Standa Standa napsal:

    Obrázek z trochu jiného úhlu:

    http://www.euttaranchal.com/tourism/photos/badrinath-5980347.jpg

    Podle mne nad tím šutrem není źase tak úplně málo míst, odkud by mohl spadnout.

    Co třeba možnost, že se sesul jen o kousek z trochu výše položeného místa poté, co voda pod ním vyplema hlubší koryto? Eroze tam bude probíhat asi pěkně svižně.

    • Sueneé napsal:

      Já tam vnímám dvě věci:

      1. odkud se tem kámen vzal
      2. jak je zasazen do místa, kde se teď nachází

      Z toho, co přelouskal Tomáš, tak mi vychází, že konce kamene jsou vsazené do břehů skály způsobem, který není přirozený. Tj. prostor je opracován. Takže i když řekneš, že ten kámen se sesunul z nějakého výše položeného místa, pak stále budeš řešit finální umístění a opracování materiálu. A jsme zase u toho, jak moc snadné je hýbat s megality…?

      • Standa Standa napsal:

        Podle mne připadá v úvahu:

        1. Kámen je tam přirozeně spadký, opracované lože jsou jen fikcí (přirozené prohlubně) a lidé tam naopak  dostavěli opory, aby přirozeně spadlý kámen napokračoval ve své cestě dál dolů

        2. Kámen byl spadlý  o kus výš. Lidé pro něj připravili lože. Pak pod ním odkopali opory a kámen se sesul na dnešní místo. Lidé doplnili menší kameny, aby vznikla cesta.

        Obecně si myslím, že pohnout megalitem není sice snadné, ale není to ani nemožné.

         

Napsat komentář