«« »»

Učení indických bohů (2. díl): Lety do vesmíru

2. díl seriálu: Učení indických bohů. Doposud vyšlo 7 dílů.

Je možné, abychom díky studiu starých indických textů zvládli znovu vytvořit pokročilou technologii, která existovala v Indii před mnoha tisíci lety?

Zastánci teorie starověkých astronautů naznačují, že starodávné spisy mohou obsahovat i podrobnosti o pokročilé kosmické lodi. Hindští učenci poukazují na to, že na stránkách starých sanskrtských textů lze najít příběhy o vesmírném cestování. Jsou zde i záznamy o lidech, kteří vstoupili na palubu vesmírných plavidel a cestovali do jiných solárních systémů.

Ve starém textu Vishnu Purana se Pán Višnu rozhodne vzít Dhruvu, lidskou bytost, na mezihvězdnou cestu. Je zde výslovně uvedeno, že Dhurva cestoval za planety Merkur, Venuše a dokonce i za některé hvězdy. Podle textu cestoval ve skutečné, fyzické lodi kolem sedmi planetárních systémů a nakonec dorazil do sluneční soustavy a planety Vishnu Loka, odkud pochází Pán Višnu. V této knize je tedy zaznamenán příběh mimozemšťanů, kteří odvezli lidskou bytost do jiné sluneční soustavy. Přestože v textu je jen velmi málo podrobností o vesmírné lodi, kterou cestoval Dhruva, v jiných spisech védští vědci našli velmi podrobné popisy vesmírných plavidel.

V roce 2014 vyšel ve věstníku inženýrství a inovačních technologií článek nazvaný Védský iontový pohon, ve kterém tým vědců z oblasti letectví předestřel teorii, že to, co je popsáno v 1000 let starém textu s názvem Samarangana Sutradhara, je moderní ion rtuťový vortexový motor používaný pro vesmírné cestování.

NASA: Iontový motor Dawn

V textu Samarangana Sutradhara je popisován motor využívající rtuť vířící ve víru a za pomoci tepla (možná ze sluneční energie) umožňuje létání. To nápadně připomíná iontový motor. Koncept iontových motorů je starý více než 100 let. Funguje tak, že do komory je zaveden xenonový plyn (podobný héliovému nebo neonovému plynu, ale těžší). Komora je ionizovaná, což znamená, že má daný elektrický náboj – a jakmile je tohoto náboje dosaženo, napětí mezi mřížkou v komoře a mřížkou těsně za ní způsobí, že xenon vystřelí z motoru. Akční účinek xenonu směřující jedním směrem způsobuje reakci, která tlačí kosmickou loď v opačném směru. Je tak vytvářen malý tah, který ale působí po dlouhou dobu. Proto jsou iontové motory jedinečné pro cestování v meziprostoru.

V roce 2007 NASA vyslala do vesmíru kosmickou loď Dawn, která pro odraz od Země využila konvenční vícestupňovou chemickou raketu, ale pro cestu přes hluboký prostor přešla na iontový pohon. Tuto misi umožnil iontový pohon získávající energii ze solárních panelů. Jednalo se tedy o solárně poháněné iontové trysky s vírem uprostřed, které poháněly vesmírnou loď na cestě k pásu asteroidů – přesně jak je popsáno v sanskrtských textech.

Pokračování: Učení indických bohů (3. díl): Architektura [2250x]

Zdroj: Ancient Aliens S12E11
Líbí se vám článek? Podpořte, prosím, překladatele v další práci a nastavte trvalý příkaz na transparentní účet: 2900794933/2010. Platby ze zahraničí IBAN: CZ8920100000002900794933, SWITFT: FIOBCZPP. Do zprávy pro příjemce uveďte prosím "DAR" a název článku nebo vyplňte VS: 16378 a SS: 100.

One Response to Učení indických bohů (2. díl): Lety do vesmíru

  1. Standa Standa napsal:

    Několik poznámek:

    – Autor by asi měl asi vysvětlit, kde se vezme v motoru sondy Dawn nějaký vír. (https://78.media.tumblr.com/105e6e4a91730a4bed9e9d9172d8a8c7/tumblr_inline_o199rrTdtn1tzhl5u_500.gif  – přitom to bílé nejsou atomy paliva, ale zvlášť rovně vstřelené elektrony).

    – komora ionizovaná není. Ionizuje se plyn uvnitř ní.

     

     

     

Napsat komentář