«« »»

Učení indických bohů (4. díl): Jaderné zbraně

4. díl seriálu: Učení indických bohů. Doposud vyšlo 7 dílů.

Je lidstvo dostatečně pokročilé, aby dokázalo úspěšně replikovat dávno ztracenou technologii, pokud by se podařilo objevit ve starých textech její podrobný popis? A pokud ano, jsou ve starých textech obsažené i jiné technologie než vesmírné cestování, které by vědci mohli využít?

Mahabalipuram, Indie. V místní knihovně se Giorgio Tsoukalos díky zastánci teorie starodávných astronautů Praveenovi Mohanovi mohl poprvé podívat na staré kopie několika z nejdůležitějších starodávných textů Indie. Mezi nejvlivnější staroindické spisy patří Bhagavad Gita, součást 13000 let stranového eposu zvaného Mahabharata, který obsahuje 19 jednotlivých knih.

Historici si myslí, že tento text byl napsán kolem roku 500 před naším letopočtem, nicméně dle tradice byl sepsán nejméně před deseti tisíci lety.

Podle některých moderních fyziků je v této knize zakódována věda o atomech. Touto knihou byl fascinován i otec novodobé atomové bomby (1945) Robert Oppenheimer. A dle některých příběhů byl tento spis lidstvu předán mimozemskou bytostí.

Poušť Jornada del Muerto, Nové Mexiko, 16. července 1945. Uprostřed střelnice Alamogordo vědci odpálili první atomovou pumu. Její ničivost byla nesrovnatelná s žádnou jinou lidstvu známou zbraní. Otcem atomové bomby byl J. Robert Oppenheimer, vůdčí mozek projektu Manhattan, což byl tajný vládní program pro vývoj takové zbraně. Poté, co Oppenheimer zhlédl úspěšný jaderný test a uvědomil si, jak strašlivou zbraň stvořil, citoval Bhagavad Gitu: „Stal jsem se smrtí, ničitelem světů“.

Robert Oppenheimer

Oppenheimer se o starodávnou sanskrtskou literaturu začal zajímat v době, kdy byl profesorem na Kalifornské univerzitě v Berkeley a seznámil se s prací renomovaného učence Arthura W. Rydera. Pod Ryderovým vedením se Oppenheimer intenzivně zabýval védskými texty a stal se znalcem sanskrtu.

Podle Oppenheimerových životopisců měl celý život na polici Bhagavad Gitu v pevné vazbě a kopie této knihy dával svým přátelům jako dary. Jedním z klíčových konceptů védských textů a Bhagavad Gity je koncept povinnosti. Oppenheimer věděl, že atomová puma bude strašlivou zbraní, ale cítil, že je jeho povinností ji vytvořit. Věřil, že jsme součástí kosmického cyklu a že tato zbraň musí být vytvořena, abychom pokročili dál. Možná věděl, že tím, že jsme vyvinuli atomovou bombu, jsme se ve skutečnosti znovu napojili na technologie, kterým jsme byli před mnoha tisíci lety vystaveni.

Další z klíčových myšlenek starých indických textů je koncept cyklické povahy bytí: jakmile je kosmický cyklus dokončen, začne znovu.

Oppenheimer chápal, že v jistém smyslu naplňoval jakýsi dávný osud a že jeho zbraň může být nakonec použita k zastavení velké války.

Reálně však jaderný útok na Nagasaki a Hirošimu byl pouhou lidskou zvrhlostí několika lidí americké vojenské administrativy. Ostudným demonstrováním síly US army na živých cílech, neboť jak pozdější historičtí analytikové prokázali, byly bomby svrženy v době, kdy bylo již naprosto jasné, že Japonsko je připraveno kapitulovat.

Viděl, že určitým způsobem naplnil osud, který mu byl předurčen ze zdánlivě nadpřirozeného zdroje – mimozemských bohů, kteří ovlivňovali starou Indii.

Pokud byla Oppenheimerova práce na atomové bombě inspirována starověkými indickými texty, mohlo by to znamenat, že podobné zbraně na Zemi skutečně před tisíci lety existovaly?

Poušť Thar, Radžastán, Indie, 1992. Inženýři provádějící odběr vzorků půdy v místě, kde měl být vybudován bytový komplex, objevili v půdě silnou vrstvu radioaktivního popela. Další výzkum odhalil, že se tato vrstva rozkládá v oblasti pouště o rozloze tří čtverečních kilometrů. Při vykopávkách zde vědci objevili město s úplně zbořenými budovami. Radioaktivní popel z této oblasti vědci datují do období před osmi až dvanácti tisíci lety, což je důkazem dávného jaderného výbuchu. Je velmi zajímavé, že sanskrtské texty přesně takový výbuch v této oblasti ve starověku popisují.

Brahmastra

V Ramajáně, dalším z významných starověkých sanskrtských eposů, je popsána mocná zbraň boha Brahmy nazývaná Brahmastra. Jedná se o zbraň obrovské moci, která přináší déšť zkázy. Brahma poskytl tuto zbran hrdinovi Rámovi jako poslední možnost poté, co v boji proti démonskému králi selhaly všechny obvyklé prostředky boje.

Brahmastra je nejhorší zbraní lidské historie, podobná jadernému zařízení. Její účinek měl být naprosto zničující: jakmile byla odpálena, smrtonosný déšť dopadl na mnohá zvířata, která padla mrtvá; lidé začali přicházet o nehty, vlasy a nemohli dýchat. Ráma zbraň Brahmastru odpálil na Dhrumatulyu, o které se všeobecně soudí, že se nacházela v Radžastánu v Pakistánu, kde je devatenáctá největší poušť světa.

Dokazuje vrstva radioaktivního popela, která byla nedávno objevena v poušti Thar v Radžastánu, že příběhy zaznamenané ve starých textech jsou záznamy historických událostí…?

Pokračování: Učení indických bohů (5. díl): Kvantová mechanika [3925x]

Zdroj: Ancient Aliens S12E11
Líbí se vám článek? Podpořte, prosím, překladatele v další práci a nastavte trvalý příkaz na transparentní účet: 2900794933/2010. Platby ze zahraničí IBAN: CZ8920100000002900794933, SWITFT: FIOBCZPP. Do zprávy pro příjemce uveďte prosím "DAR" a název článku nebo vyplňte VS: 16390 a SS: 100.

Napsat komentář