V Krymu byl objeven hrob dítěte s výrazně protáhlou lebkou

6902x 20. 02. 2019 1 čtenář

Archeologové v červenci 2017 objevili při vykopávkách v nekropoli Kyz-Aul, blízko Kerče, dětský hrob, kde byl chlapeček s výrazně prodlouženou lebkou. Hrob je vědci datovaný do 2. století n.l.

Podle vědců byla lebka dítěte uměle deformována a chlapec zřejmě zemřel v roce a půl, protože neměl ještě srostlé lebeční švy. Což by dokazovalo, že deformaci lebky začínali provádět ve velmi útlém věku.

Hroby s protáhlou lebkou byly objevovány i dříve

Podobně deformované lebky se na Krymu objevovaly již dříve a patřily pozdním Sarmatům (pozn. překl.: 2.–4. století n.l.). Historici se domnívají, že starověcí kočovníci deformovali hlavy svých dětí, aby bylo zjevné sociální postavení nebo příslušnost k určité skupině.

Objevené pozůstatky chlapečka s protáhlou lebkou spočívaly ve vyhloubeném hrobě bez náhrobní desky. Společně s nimi byla v hrobu uložena i zdobená keramika, drobné korálky a měděný náramek, který měl na pravé ruce. Dítě bylo pohřbeno hlavou ve směru na východ.

O první nálezy protáhlých lebek v Krymu se zasloužil zakladatel bosporské archeologie, Paul de Brux (pozn. překl.: francouzský šlechtic, archeolog a zakladatel Historického muzea v Kerči), v roce 1826 v nekropolích kolem Kerčského průlivu – ve starověku známého jako Bospor Kimmerský.

Sarmatové se domnívali, že protáhlá lebka je znakem výbojnosti a proto deformovali chlapcům hlavy, aby byli důstojnými bojovníky Bosporské říše.

Přívrženci paleokontaktů ale tvrdí, že protáhlé lebky jsou dalším nevyvratitelným důkazem návštěv Země mimozemšťany. Ufologové jsou přesvědčeni, že hroby, kde byly objeveny protáhlé lebky, jsou ve skutečnosti mimozemské a ne lidské.

Podobné články

Napsat komentář