Věda: Kamera zachytila letící světlo

147647x 29. 09. 2015 1 čtenář

Nová kamera vyvinutá na MIT dokáže zachytit trilion snímků za sekundu. Když to porovnáme s konvenčními kamerami, které snímkují v řádu 24 až 60 snímků za sekundu, jde o obrovský skok v číslech!

Tento nový objev dává vědcům možnost fotografovat pohyb nejrychlejších objektů ve vesmíru. Tím je světlo. V následujícím videu uvidíte experiment, ve kterém světlo proletí rychlostí 965,6 Gm/h skrz láhev vody. Celá událost proběhne ve skutečnosti v řádu nanosekund, ale díky kameře jsme schopní celou událost zpomalit na 12 sekund.

Sueneé: S touto technologií jsme se blížíme k možnostem pozorovat předměty, které se pohybují na hranici rychlosti světla. Například mimozemské lodě a nebo zvláštní tvory, kteří připomínají dlouhé šipky s věnčitými křídly. Je třeba si uvědomit, že naše pozorovací schopnosti mizí právě na rychlosti světla. Vše, co je touto rychlostí zatím vědomě pozorovat neumíme.

Podobné články

14 komentářů k "Věda: Kamera zachytila letící světlo"

  • S S napsal:

    Jen několik poznámek:

    – Ten „nový objev“ je z roku 2011

    – Záběr, který je ve videu, snímala „nejrychlejší kamera“ přibližně hodinu, ve skutečnosti jsou tam zachyceny a pak doo videa spojeny  stovky záblesků na stovkách snímků.

    – Není mi moc jasné, jak si představujete touhle technologií snímat nějaké kosmické lodě….

    Leda že by ta loď alespoň  hodinu prováděla zkrz to studio stovky pečlivě sesynchronizovaných průletů po stále stejné dráze. Pak by to možná šlo. Takhle nějak vypadá Sueneého představa zachycení mimozemských lodí touto kamerou?

     

    • cervik1980 napsal:

      za pár rokov možno bude takáto technológia snímania úplne bežná. Aká by bola vaša reakcia, keby niekto povedal pred dvadsiatimi rokmy, že v telefóne bude zabudovaný fotoaparát so 41 Mpx. Tiež by bol podľa vás na smiech , že aký by musel byť ten telefón, keď v tej dobe mali také rozlíšenie, len veľké a ťažké mašiny. To , že je niečo v dnešnej dobe nepredstavitelné, neznamená , že je to nereálne.

      • S S napsal:

        Technologie snímání pomocí stroboskopu je už hodně stará.

        Moje reakce směřovala pouze k tomu, že právě ta stroboskopickí technologie, předvedená v článku, je nevhodná k focení dějů, které se naopakují a navíc probíhají na předem neznámém  nebo hodně vzdáleném místě.

        • OKO OKO napsal:

          Obecně je nesmysl si myslet, že lze reálně „nafilmovat“ letící foton. Kamera totiž snímá právě fotony, takže by musela zaznamenávat fotony odražené od snímaného fotonu :-) Lze zaznamenat fotony, které jsou vybuzeny vysokoenergetickou částicí prodírající se prostředím. Úžasná je ale ta technologie + synchronicita, která byla vyvinuta-použita. To je prostě SUPER.

          • cervik1980 napsal:

            Pre S.:
            byť nabitý vedomosťamy o veciach mynulých je super ale myslím si, že platí: „pravé poznanie začne vtedy, keď zabudneme všetko, čo sme sa učili.“
            pokiaľ sa budeme držať toho čo už bolo dokázané , tak budeme chodiť po placatej ohraničenej Zemi a sledovať ako sa všetko okolo nej točí

            • OKO OKO napsal:

              S tím ovšem nemohu souhlasit. Něco jiného je mít hlavu otevřenou a apriori o všem pochybovat (skepticismus). A něco jiného je věřit každému blábolu, který se staví proti proudu.

            • S S napsal:

              Já si myslím, že je třeba mít skeptický odstup jak od toho, co jsem se učil, tak od toho co přichází jako novinka.

              To stré bude určitě z velké části překonáno a to nové budou z velké části slepé větve vývoje.

              Na druhou stranu mnohé z předchozích vědomostí bude nadále procházet sítem ověřování a některé nové objevy nejen že projdou, ale ty nejlepší mohou nahradit či třeba jen vylepšit předchozí  poznání.

              Podstatou je ale podle mne stále totéž: zkoušet a ověřovat věci na hranici poznání a nenechat se ošálit vějičkami.

              Tenhle postup úspěšně a nepřetržiě funguje zhruba poslední 4 století.

              Předchozí systém, spočívající ve slepám přebírání starověkých autoriit, se podle mne – alepoň v oblasti reálného poznání – moc neosvědčil.

            • Martin B napsal:

              To je myslím velmi ostrý výrok.

              Naopak právě pokud bychom měli zapomínat, co jsme se již naučili, tak jsme na placaté Zemi. Vědomosti se postupně nabalují na sebe a pokud nejsou předchozí poznatky, na kterých se dá stavět, nelze se dostat nikam dál.

              Předpokládám, že jste spíše chtěl říct, že je žádoucí stávající poznatky neustále konfrontovat s realitou, a ověřovat tím jejich platnost. A při objevení nových věcí ty poznatky korigovat. Což se naštěstí přesně děje.

              Jinak mi to nedá nenapsat obvyklou poznámku – placatá Země ani geocentrismus nikdy nebyly dokázané věci. Tak to prostě lidi tehdy ze své perspektivy viděli, nic jiného za tím nestálo.

              • cervik1980 napsal:

                s tou placatou zemou bol taký dosť blbý príklad, prvé čo ma napadlo, bolo to myslené, že byť otvorený aj zatiaľ neovereným teóriam, pretože časom možeme dospiek na takú úroveň, že to čo je dnes nemyslitelné v laboratórnych podmienkach o desať rokov môže byť bežne používane v obyčajnom živote.
                V niektorých reakciách je až príliš veľa skepticizmu.

                • S S napsal:

                  Jenže otevřenost novým teoriím neznamená, že by měl člověk bez kontroly okamžitě přejmout každý nápad či potenciální fikci jako Hotovou Zjevenou Pravdu.

                  Stejně, jako se může ukázat, že se něco stane za deset let běžně užívaným standardem, tak se může ukázat, že ten nápad bude z nějakého důvodu nerealizovatelný nebo třeba jen zbytečný.

                  • cervik1980 napsal:

                    S tým súhlasím. Len netreba všetko odsudzovať na základe terajších vedomostí, pokiaľ je v danej veci aspoň kúsok logiky, treba brať do úvahy možnosť , že to v budúcej dobe môže byť reálne. Môže sa nájsť niekto, kto nevie o tom , že je to nereálne a dokáže to alebo taký čo vie, že momentálne je to nereálne vďaka svojim vedomostiam ale našiel v tom kúsok logiky a vedome zabudne na všetky vedomosti a bude sa to snažiť experimentálne alebo aspoň teoreticky dokázať.

                • Martin B napsal:

                  Pochopitelně, jako neověřená teorie (hypotéza) začíná každá teorie. Pak už je to o tom sledovat přírodu a zkoumat na co možná nejvíce situacích, jestli se skutečně podle dané teorie chová, nebo ne. To je to jediné, na čem záleží.

                  Když se nechová, tak je to jasné hned, hypotéza padá. Pokud se chová, tak je daná teorie součástí aktuálního poznání a platí do té doby, než se objeví něco, co té teorii odporuje. Případně může být nalezena zobecňující teorie.

                  Jak už tu padlo, díky tomuto schématu, na kterém funguje věda, zažíváme v posledních stoletích ohromný pokrok nesrovnatelný s jakýmkoliv jiným obdobím lidské historie. Osvědčilo se to náramně, ty výsledky jsou strhující.

                • OKO OKO napsal:

                  Tohle už beru. Být otevřený a nezabíjet hned něco, co neodpovídá současnému chápání, je správné. A je to v souladu se skeptickým přístupem – pochybovat vždy a o všem. Než nějakému tvrzení člověk přiřadí nějakou pravděpodobnost, je třeba to ověřit, konfrontovat, dále zkoumat… A tak pořád dokola. A ta pravda není nikdy definitivní. Pořád jsme v pravděpodobnostním prostoru, zítra přijde další výzva :-)

  • OKO OKO napsal:

    No tak tohle je fakt neuvěřitelné. SUPER!

Napsat komentář