Vědci z NASA vytvořili v laboratoři zrod oceánského života

53677x 22. 03. 2019 1 čtenář

Odpověď na otázku, jak vznikl život, byla až do dneška nezodpovězena. Zatímco vědci souhlasili s převládajícími teoriemi o vzniku života a odkud přišel, tak se odborníci z NASA vrátili do laboratoře. Astrobiologové zaměřili své úsilí na zodpovězení základních otázek o původu života.

Vědci pevně věří, že život na mladé Zemi vznikl zhruba před čtyřmi miliardami let. Stále sice nevíme, která jiskra zažehla tento proces, ale důkazy nám říkají, že vznikl v hlubinách mladého zemského oceánu. A to v místě, kam se alespoň trochu podařilo proniknout slunečním paprskům. Jestliže porozumíme tomu, který přesný impuls a která podnět zažehl život, tak nám to možná pomůže pochopit, jak by mohl vzniknout život na vzdálených cizích exoplanetách,  nebo měsíci.

Hydrotermální ventily

Jedna z hlavních teorií o původu života ukazuje na struktury ležící hluboko v moři. Nazýváme je hydrotermální ventily, kudy prosakuje vulkanická činnost. V těchto místech uniká z vnitřku planety vysoká teplota. Před miliardami let, když Země byla ještě mladá, a byla omývána smrtelně nebezpečnými ultrafialovými paprsky přicházejícími ze Slunce, tak se život objevil v hlubině oceánu, kam sluneční paprsky nedokázaly proniknout.

Obecně se předpokládá, že kolem termálních ventilů se objevili první organismy, schopné přežívat bez fotosyntézy. Takovýto proces se později stal základním principem života pro většinu tehdejších organismů žijících na Zemi. Prvotní živočichové pravěkých zemských oceánů spoléhali na chemosyntézu, když k zisku energii využívali chemickou energii, když se hromadily v okolí termálních ventilů. Chemické reakce mezi siřičitany, které unikaly z termálních ventilů, a kyslíkem přítomným v mořské vodě, daly tak vzniknout první potravě – molekulám cukru. Bakterie, a některé další organismy, jej uměli zpracovat na svou výživu a zároveň dokázali přežít v temnotě. To je naprostá nová informace v našem hledání cizího života.

NASA a její experiment

Odborníci z NASA jsou přesvědčeni, že některé na nejvzdálenějších měsíců v naší sluneční soustavě Europa a Enceladus se mohou vyskytovat v tekutých oceánech hydrotermální ventily pod zamrzlými hladinami. K lepšímu pochopení těchto procesů astrobioložka Laurie Barge vybudovala se svým týmem malou část mořského dna v laboratoři nazvanou Jet Propulsion laboratory. Zde pak vytvořili prostředí, jaké bylo v oceánech před miliardy let.

L. Barge vysvětluje:

„Pochopit, jak daleko můžete zajít s jednoduchými organickými látkami a s minerály, než dostanete skutečnou buňku, je důležité k pochopení, z jakých životodárných podmínek by se mohl vynořit život.“

Také výzkum věcí, jako je složení atmosféry, oceánu a minerálů v hydrotermálních ventilech, všechny tyto vlivy pomáhají v pochopení pravděpodobnosti, že se život vyskytne i na jiné planetě.  Výzkumníci NASA vytvořily tedy směs vody, minerálů jako je pyruvát a čpavek – dvě základní molekuly, které se zformovaly za podmínek hydrotermálních ventilů, nutných ke vniku aminokyselin. Jak bylo uvedeno ve zprávě NASA, vědci testovali svoji hypotézu ohříváním roztoku na 70 stupňů Celsia – stejná teplota, která byla naměřena v blízkosti hydrotermálních ventilů – a nastavení pH na zásadité prostředí.

Startér života

Také ochudili vodu o kyslík, protože proti dnešku byly mladé oceány chudé na kyslík. Nakonec byl přidán hydroxid železa, čili zelenou rez, které bylo na mladé Zemi nadbytek. Výzkum pak zaznamenal, že vstříknutím malého množství kyslíku do vody, se začal utvářet alanin aminokyseliny. Také se začal vytvářet alfa laktát hydrokyseliny, sekundární produkt aminokyselinové reakce, což dokáže slučovat formující se komplexní organické molekuly. Tyto molekuly jsou startéry života.

L. Barge vysvětluje:

„Ukázali jsme tak, že v geologických podmínkách mladé Země, a možná i na jiných planetách, můžeme vytvořit aminokyseliny a alfa hydrokyseliny jednoduchou reakcí, které by měly existovat na mořském dně.“

Vytvořením aminokyselin a alfa hydrokyselin v laboratoři je vyvrcholením devět let trvajícího výzkumu původu života.

Podobné články

5 komentářů k "Vědci z NASA vytvořili v laboratoři zrod oceánského života"

  • Agrra napsal:

    Tohle neni zrod ničeho víc než nějakých aminokyselin které bez DNA a fungující buňky nejsou nic víc než uhlovodíky a je to podobně blízko k životu jako proteinová tyčinka :)

    • OKO OKO napsal:

      Někdo někdy řekl, že náhodné sestavení živé buňky je asi tak pravděpodobné, jako že se nad smetištěm přežene tornádo a výsledkem bude plně funkční nablýskaný Boeing 737 :-) To je samozřejmě krásný příměr a onen dotyčný tu nepravděpodobnost ještě hodně podcenil :-)
      Jenže faktem je, že v našem Vesmíru život existuje a na tom se myslím všichni shodneme :-)
      Takže jak z toho ven? Oblíbenou možností je inteligentní stvoření (Bohem), jenže pak se problém vzniku jen odsouvá v čase a transformuje na otázku, kde se vzal ten Bůh? Takže raději zpět na zem :-)
      Tak. Osobně tyhle vědecké experimenty vnímám velmi pozitivně. Ukazuje se totiž čím dál jasněji, že i ta nejjednodušší buňka, kterou známe dnes, je nutně také až výsledkem evoluce. A to nejspíš velmi velmi velmi dlouhé, vedoucí až k smysluplné RNA/DNA a hlavně funkčnímu aparátu okolo (kam se hrabe Boeing 737).
      První mnohobuněčný organizmus se na Zemi vyvinul docela nedávno. Cesta od jednobuněčného k mnohobuněčnému trvala na Zemi cca 3 miliardy let. Jak dlouho asi mohl trvat vývoj od v článku zmiňovaných organických sloučenin k funkčnímu jednobuněčnému organizmu? Z perspektivy Země nejspíš nereálně dlouho. No a proto si myslím, že teorie panspermie je velmi pravděpodobná. Mnohem pravděpodobnější, než bublající jezírka zde na Zemi. Život možná vznikl v bublajícím jezírku nebo u nějakého sopouchu, ale podle mne skoro jistě ne zde na Zemi. Zkrátka na to nebylo dost času :-)

      • Agrra napsal:

        Bohužel dneska hodně vědců se přiklání k teorii panspermie právě proto, že vznik života na naší planetě naráží na neskutečné problémy co jsou na úrovni otázky co bylo dřiv slepice nebo vejce. DNA slouží ke kódování protinů co vytváří buňky které jsou složené z proteinů ty bez buňky a fungující DNA nemohou vzniknout neboli bez DNA a fungující buňky nemohou vzniknout fungující proteiny -> prostě je to neprůstřelný a v podstatě ten inteligentní tvůrce je pomalu nejlogičtější varianta u které se málo kdo zastaví nad tím že čas vznikl s vesmírem a kde není čas tam je věčnost :) Náboženství moc odpovědí nedávají, ale jsou i filozofické směry jiné co se tím tvůrcem celkem zajímavě zabívají aniž by to znělo vše tak šíleně např hermetický universalismus

      • Agrra napsal:

        Jinak tohle je pohled do vnitř buňky https://youtu.be/B_zD3NxSsD8 a pokud nemáš tohle vše složené dohromady život se nekoná

        • OKO OKO napsal:

          Jinými slovy to stejné, co říkám i já 🙂 Samotný základ života, jak ho známe, je velmi velmi komplikovaný a evoluce k tomu jistě potřebovala mnoho času. To neodpovídá prvnímu doloženému životu na Zemi, protože ten se objevil skoro hned, jak to bylo možné. Z toho jasně vyplývá, že pravděpodobnost vzniku života zde na Zemi je extrémně malá.
          Teorie panspermie říká jen to, že sem byl život zanesen impaktem z Vesmíru. Je to vzhledem ke stáří a rozhlehlosti V celkem pravděpodobné.
          Pokud se budeme zamýšlet nad úžastností existence (já to považuji za největší záhadu), v rámci které se navíc ještě vyvinul život…
          Tak to je jiné, i když příbuzné, téma… 🙂

Napsat komentář