Vědecká pracovnice tvrdí, že rozkryla tajemství textů pyramid

68203x 09. 11. 2016 1 čtenář

Susan Brind Morrowová vytvořila nový překlad nejstarších posvátných textů na světě.

Mnoho let se odborníci domnívali, že texty v pyramidách byly jen řadou pohřebních modliteb a kouzelných zaříkání, která sloužila egyptské královské rodině k ochraně v posmrtném životě.

Nicméně proslulá klasická filoložka a lingvistka Susan Brind Morrowová má zcela jiný výklad této posvátné literatury. Říká, že věří, že se jedná o důkaz komplexní náboženské filosofie, která se netýká tolik mytologie, ale soustřeďuje se více na životodárné síly přírody. Zároveň věří, že tato dávná egyptská filosofie ovlivnila mnohé duchovní tradice, které se objevily v pozdější době.

Texty v pyramidách jsou nejstaršími náboženskými spisy, které mají moderní odborníci ze starověkého Egypta – a zároveň  je docela možné, že se jedná o nejstarší posvátné texty na světě.

S.Morrowová vysvětluje svůj výzkum, a předkládá nové překlady celých textů ve své poslední knize The Dawning Moon of the Mind: Unlocking the Pyramid Texts.

„Nejedná se vůbec o kouzelná zaříkání,“ sdělila  Morrowová The Hufflington Postu o textech v pyramidách. „Jedná se o poetické verše, které jsou poskládány stejně jako poezie dnešní doby, jsou sofistikované a plné slovních hříček.“

Dle tvrzení Moorowové se dříve mnoho Egyptologů dívalo se na texty v pyramidách jako na něco, co bylo napsáno primitivními a pověrčivými lidmi. Moorowová zasazuje texty do kontextu živé

Další pohled na pyramidu v Unasu.

egyptské literární tradice a její kulturní spojitosti s přírodou.

Její slova, když viděla starodávné linky vepsané do vnitřních stěn pyramid v Unasu byla, „hustě poskládané ale vysoce precizní“ hvězdná mapa. Egypťané studovali hvězdy, aby určili, kdy opět během roku nastanou záplavy na řece Nilu a tím se zúrodní jejich pole. V nejranější formě egyptské filosofie, jak říká a věří Moorowová, to nebyli bohyně nebo duchovní osobnosti koho Egypťané uctívali, ale byla to samotná obloha. Byla to samotná příroda, která byla posvátná a která měla moc nad příslibem věčného života.

Ve své knize nabízí nový překlad úvodních veršů textů, které, jak věří, popisují duši vystupující nahoru do ohně či úsvitu na obloze, pod těmi svatými či hvězdami:

Meč Orionu otevírá dveře oblohy.

Než dveře opět zavřou bránu k cestě

přes oheň, pod těmi svatými zatímco pomalu tmavnou

Jak let sokolí, jak let sokolí, nechť Unis vystoupá do tohoto ohně.

„Uvědomila jsem si, že se dívám na velmi živý poetický popis opravdového světa,“ říkala Moorowová.

Ale James P. Allen, egyptolog na Brownské Universitě, který vytvořil v roce 2005 překlad textů, o tom není zcela přesvědčen. Přirovnal její překlad k práci „amaterů“ a nazval ho „závažnou nesprávnou interpretací“ textů v pyramidách.

„Práce překladatele spočívá v tom být co nejvíce věrný původnímu textu, zatímco se používají slova a struktury, které dávají smysl moderním čtenářům. Slečna Morrowová to nedělala,“ řekl AllenKniha Susan Brind Morrowové představuje nový překlad textů v pyramidách. The Huffington Postu. „Její, překlad´ je jednoduše básníkův dojem toho co se domnívá, že by měl text říkat a ne reflexí toho co vlastně říká.“

Samotná Moorowová, je přesvědčena o tom, že hieroglyfy nejsou něco, co je dostupné pouze odborníkům. Přínosem toho nového překladu mělo být povzbuzení ostatních, aby se podívali na text a sami se snažili zjistit, co v něm naleznou.

„Kdykoliv lidé přemýšlí o hieroglyfech, vnímají je jako něco, co musí být rozluštěno, něco co je archaické a starověké,“ říká Morrowová.  „Ale hieroglyfy jsou naprosto živým čtením přírody, která je dnes komukoliv zcela přístupná:“

Podobné články

6 komentářů k "Vědecká pracovnice tvrdí, že rozkryla tajemství textů pyramid"

  • Sueneé napsal:

    Mluvím o tom v přednášce, kterou chystám jako video sem na web. Hieroglyfický text má několik rovin:

    * semantický: vezmete jednotlivé symboly a přepíšete je na znaky latinské abecedy. Výsledek přeložíte podle slovníku.
    * symbolický: jednotlivé symboly a nebo skupiny symbolů vyjadřují to, co vyobrazují: voda, loď, člověk, husa, atd.
    * ikonografický: reliéfy vyjadřují konkrétní děje. K jejich správnému pochopení potřebujete porozumět okolnímu semantickému/symbolickému textu, který děj vysvětluje a nebo znát kontext.
    * kontextový: k výkladu (přečtení) dvou předchozích musíte znát historický kontext – přesněji celkové paradigma myšlení těch, kteří psali text. Spadá sem i použití metafor a asociací vázaných na zvyky v uvažování té doby. Je to přesně to, co se skrývá tzv. mezi řádky. K pochopení obsahu bude třeba porozumět myšlenkovým formám té doby. Tohle vnímám jako velký problém, když se snažíme o překlad. Je to přesně ta část, která egyptologům uniká.
    * geometricky vázaný: naprostá specialita je prostorové rozmístění symbolů na zdech. K pochopení významu některých pasáží textu musíte znát celý soubor textů v rámci stavby nebo její části. Přirovnal bych to k situaci, kdybych jednotlivé věty nebo odstavce rozmístil na více stránek webu/knihy. Ke správnému pochopení celého textu byste museli znát klíč v jakém pořadí jednotlivé části číst.

    Moorowová vlastně naráží na to, co je skrývá v kontextu, ale opět jde jen po povrchu, nikoliv do hloubky věci. Na její práci je ale zajímavý myšlenkový posun, jak texty číst.

    • fero napsal:

      A čo Epos o Gilgamešovi alebo Mahábhárata? Nie sú to náhodou veršované texty?

      Podľa mňa na to pozeráš príliš odborne, ignorujúc tak ducha doby. Naopak Moorowová to podľa môjho názoru trafila presne v dobovom štýle vtedajšieho podávania informácií o bežných či historických udalostiach vo forme oslavných eposov, v ktorých sa dali ukryť aj kruté veci zaobalené v krásnom umení.

      Toto nie je vedecký text, to je umelecký veršovaný epos. Konečne si k tomu sadla žena nezaťažená zložitým preexponovaným zmýšľaním, aby to správe rozlúštila. Žiadna veda, žiadna geometria, len básnické verše o určitých udalostiach vtedajšej a možno aj dávnej doby.

      Okrem toho, nikto netuší, kto tam tie hieroglyfy napísal.

      • Sueneé napsal:

        Epos – no to sice ano, ale (novodobé) básnické převyprávění poněkud zkresluje fakt, že šlo o bitvy technologicky vyspělých ras (možná mimozemských bytostí).

        Téže degradace se obávám, když to uděláš s hieroglyfy. Tím netvrdím, že by v nich nebyla poezie, slovní hříčky, metafory. Právě na opak to je ta otázka kontextu.

        Že se to pokouší přeložit žena, má jistě svá plus – tím spíše, že Egypt měl své významné období, kdy mu dominoval kult Ženy-Matky.

        • fero napsal:

          Mahábhárata a Rámájana sú tiež eposy, v ktorých sa píše o vyspelých civilizáciách.

          Zámerne som tam vložil poznámku, že nikto nevie, kto tie hieroglyfy napísal, čiže sa vôbec nemuselo jednať o priameho účastníka doby tej vyspelej civilizácie, ale len o niekoho ako bol napr. Herodotos, ktorý len popísal, čo našiel niekde napísané.

          Indické eposy sa datujú do prvých storočí nášho letopočtu, avšak popisujú ďaleko staršie udalosti. Čiže autor ich musel odniekiaľ čerpať.

          Preto si myslím, že Moorowová na to ide správne. Výsledkom bude epos bez nejakých zámerne skrytých informácií, rovnako ako eposy indické či sumerské.

  • fero napsal:

    Moorowovej pohĺad na hietoglyfy mi príde velmi rozumný a domnievam sa, že by mohol byť pravdivý. Práve takýto význam hietoglyfov by vtisol Egyptu tú správnu dávku kultúry, mysticizmu a ĺudskosti.
    Dosť mi to pripomína čínsku či japonskú kultúru, ktorá sa vyjadruje veĺmi poeticky cez alegórie a prirovnania. Prave tým spoločnosť ukazuje svoju vysokú úroveň myslenia, cítenia a inteligencie.

  • Martin Horus Martin Horus napsal:

    Říkám to pořád. Na Egyptské texty je potřeba pohlížet úplně jinak, poté se otevřou brány poznání.

Napsat komentář