Velká pyramida: Kdo a kdy ji postavil?

68098x 12. 02. 2014 1 čtenář

Oficiální egyptologie se snaží poslední dvě století přisuzovat autorství monumentální stavby Velké pyramidy faraonovi Cheopsovi. Podíváme-li se blíže na přiloženou fotografii můžeme vidět vlevo vnitřní architekturu tzv. královské komory. Její stěny jsou z černého dioritu naprosto hladce opracované. Oficiální datace je přibližně 2600 před naším letopočtem. Naproti tomu na pravé straně vidíme bohatě vyzdobenou hrobku Cheopsova syna Khufukhafa I.

Je zajímavé, že tu máme dvě stavby, které (pokud budeme egyptology brát vážně) mají být ze stejné doby a přesto jejich vnější i vnitřní koncepce je naprosto odlišná. Syn pojal výzdobu naprosto velkolepě formou basreliéfů a neobtěžoval se stavbou pyramidy (jedná se jen o mastabu). Naproti tomu otec (nejspíše) ve vší skromnosti po sobě zanechal v pyramidě jedinou kartuši na jednom z překladových kamenů. O této kartuši navíc zlí jazykové tvrdí, že ji o několik tisíciletí později v lihovém opojení domaloval až Richard W. Vyse. To by mohlo možná vysvětlit, proč je v kartuši pravopisná chyba – nachlup stejná jako ve Vyseově době populární příručce pro překládání Egyptských hieroglyfů…

 

Zdroj: Facebook

Podobné články

6 komentářů k "Velká pyramida: Kdo a kdy ji postavil?"

  • Martin Horus Martin Horus napsal:

    Hodnoty matematického odkazu Velké Pyramidy už jsme tu řešili v létě a vidím, že ti to stále drásá žaludek.
    Velká Pyramida je studnice matematiky, je v ní tolik rovnic, pí, zlatého řezu atd… jsou o tom popsány stovky knih a studií. Zajdi do studovny, knihovny, nebo knihkupectví, nebo zajeď přímo do Egypta.
    A tebou popsané stavby nemají nic společného s Velkou Pyramidou. Co do logistiky, smyslu i účelu, se V.P. i některým dalším Pyramidám nic nevyrovná. Což logicky navozuje otázku “ Kdo a proč je postavil ? „

  • S S napsal:

    Kolik z kolika egyptských staveb je podepsáno svými tvůrci?
    Ptám se proto, že nedávno Suené slovem „povětšinou“ označil poměr „3 z mnoha desítek“. Chtěl bych proto vědět, kolik znamená většina v tomto případě.

    Co se týče matematických odkazů ve Velké pyramidě: asi by je to chtělo konkrétně pojmenovat. Jedná se o to, jestli je v jejích rozměrech zakódován zlatý řez, nebo číslo pí. Jeden kód od druhého se sice liší na velikosti pyramidy jen o decimetr, ale pokud je pravda to, co tvrdíte o mikrometrové přesností,tak tam oba najednou být nemohou.

    Co se týče „smyslu složitosti k vynaloženým nákladům“ : opět by asi bylo dobré, kdybyste uvedl metodiku a konkrétní hodnotu toho poměru. Mohli bychom jej pak pro představu porovnat podle stejné metodiky s novějšími stavbami, jako je Tádž Mahál, rumunský parlament, Neuschwanstein nebo třeba hotel Rjugjong.

  • Martin Horus Martin Horus napsal:

    Když se to vezme logicky, většina staveb v Egyptě jsou podepsané svými tvůrci.
    A pak jsou ty které nevykazují žádný podpis, či určitý dějinný odkaz.
    Týká se to několika Pyramid a dalších staveb např. původního základu Osirionu v Abydosu.
    Když vezmu v potaz Velkou Pyramidu, je v ní samotné zakomponováno tolik neuvěřitelný matematických odkazů, že je to až do očí bijící. A nikde žádný hmatatelný hieroglyf, což není v podstatě ani potřeba.
    Někteří dnešní stavitelé sami potvrzují, že Velkou Pyramidu by nemělo nešlo postavit z důvodů smyslu složitosti k vynaloženým nákladům.
    Takže, kdo nám zanechal tak gigantickou studnici vědomostí . . ?

Napsat komentář