Vimány v Rámově říši: Starověkému nebi dominovaly železné létající stroje

1664x 02. 12. 2019 1 čtenář

Sanskrtské texty jsou plné zmínek o bozích a nebeských bitvách, při kterých byly používány silné Vimány vybavené sofistikovanými smrtícími zbraněmi. Kdysi dávno existovalo na Zemi (ať už trvale nebo dočasně) několik lidských ras. Některé z nich se v bojích snažily získat nadvládu nad naší planetou.

Vyprávění o těchto setkáních se předávalo ústně z jedné generace na druhou, až je v průběhu staletí někdo konečně zapsal na papír. Dnes se o nich můžeme dočíst v posvátných eposech, jako jsou „Ramajána“, „Mahábhárata“, „Bhágavata Purána“ a další.

Swami Vivekananda

Na konci 19. století představil indický jogín Swami Vivekananda jako první védské náboženství a filozofii ve Spojených státech a Evropě. Setkal se s velkými vědci a mysliteli jako byl Edison, Lord Kelvin a náš skvělý Nikola Tesla. Tesla byl Vivekanandovými koncepty a znalostmi, získanými z indických Véd, hluboce inspirován. Byl také fascinován védskou kosmologií, jejími koncepty a pochopil, že dokonale doplňují již existující západní teorie. Tesla však nedokázal „ukázat identitu energie a hmoty. Matematický důkaz tohoto principu přišel až asi o deset let později, když Albert Einstein publikoval svůj článek o relativitě. To, co znali na východě již 5 000 let, tehdy vešlo ve známost i na Západě… “(Tesla v Memorial Society of New York).

Védské texty říkají, že „létající vozítko“ – nám známé jako Vimána – se mohlo pohybovat jako UFO, jakkoliv si pilot zamanul – nahoru, dolů, vpřed nebo vzad. Mělo oválný tvar a pohybovalo se vysokou rychlostí díky rtutí generovanému silnému vzduchovému proudu. Rtuť zřejmě hrála důležitou roli při pohonu těchto „nebeských vozů“ často popisovaných ve starověkých sanskrtských textech.

Ve své knize „Anti-Gravity Handbook“ zmiňuje David H. Childress ještě další indický zdroj, Samar a říká, že „Vimány byly kvalitně sestavené, a hladké železné stroje se rtuťovým nábojem, které za sebou zanechávaly burácející plameny“.

Rtuť

Je „možné, že rtuť měla něco společného s naváděcím a pohonným systémem Vimán? Mohl by sovětský objev „letitých nástrojů používaných při navigaci kosmických vozítek“ ve vzdálených jeskyních Turkestánu a poušti Gobi poukazovat na význam rtuti v konstrukcích Vimán? Tyto záhadné přístroje byly popisovány jako předměty ve tvaru polokoule, vytvořené ze skla nebo porcelánu, zakončené kuželem s kapkou rtuti uvnitř.

„Vaimanika Sastra“ je sanskrtský text o kosmické technologii, znovuobjevený v indickém chrámu v roce 1875, datující se do 4. století před naším letopočtem.

Bharadwaja řečený moudrý shromáždil ve své knize „Vaimanika Sastra“ informace o Vimánách z nejméně osmdesáti starých textů a védských eposů. Učenci, kteří tuto Bharadwajovu práci našli v roce 1918 v Barbuda Royal Sanskrit Library severně od Bombaje v Indii, ověřili její pravost včetně pravosti rukopisů, ze kterých při své tvorbě čerpal.

Létající vozidla

Jeho práce zahrnuje podrobný popis létajících vozidel pro civilní i válečné letectví, dvou a třípodlažních nákladních i osobních letadel, používaných pro přepravu 400 až 500 osob. Zahrnuje také konstrukční detaily – 31 základních součástek těchto vozidel a 16 typů použitých materiálů, absorbujících světlo a teplo, pokyny pro piloty, přesné rozměry a popisy, jaký typ kovu a dalších materiálů by byl nejvhodnější pro konstrukci letadla, včetně nerozbitných a ohnivzdorných přístrojů.

Bharadwaja řečený moudrý odkazuje na nejméně 70 starověkých úřadů a 10 odborníků na leteckou dopravu; bohužel tyto zdroje jsou dnes ztraceny.

Je velmi nepravděpodobné, že by jakýkoliv, i ten nejskvělejší básník nebo spisovatel, mohl vytvořit takový druh „high-tech pohádek“ s přesným popisem mocných zbraní a sofistikovaných vozidel. Na druhou stranu je pravděpodobné, že autoři pozdějších textů o Vimánách psali jako pozorovatelé, čerpali z mnohem starších textů, a pochopitelně tolik nerozuměli principu jejich pohonu nebo jiným technickým detailům.

Létající města

V těchto textech jsou popsány mocné Vimány, ty obří i ty menší, určené pouze pro jednoho cestujícího. Vedle nich jsou popisy „téměř soběstačných létajících měst“, pohybujících se ve vesmíru. Tato „města“ – gigantické objekty rotující kolem vlastní osy – byla prostorná a bohatě zdobená. Taková kosmická města se speciálními bránami pro přistávající stroje obíhala neustále kolem Země.

Konstrukci těchto vozidel popisuje také „Samaranganasutradhara“. Práce, která nám nechává nahlédnout do starodávných indických technologických znalostí, má jednu ze svých osmdesáti tří dlouhých kapitol věnovanou různým mechanickým zařízením. Vysvětluje se zde například konstrukce létajících vozidel ve tvaru ptáka.  Vyskytuje se zde také několik veršů zabývajících se roboty, které mají působit jako strážci.

Tip na knihu z eshopu Sueneé Universe

OMNIVERZUM

V tomto vědeckém průvodci Omniverzem přináší autor, Alfred Lambremont Webre, ohromující replikovatelné důkazy o mimozemském a mimovesmírném životě o inteligentních civilizacích tvořených dušemi v posmrtném životě o super tajné mimozemské technologii a o existenci utajené základny a života na Marsu.

Omniverzum

Podobné články

Napsat komentář