Za časů lovců a sběračů byl život snazší

3354x 24. 06. 2019 1 čtenář

…a lidské kosti silnější, zjistili antropologové.

My lidé si rádi myslíme, že naše civilizace je pokroková, nicméně starodávné nálezy s tím nemusí nutně souhlasit. Zdá se, že přes všechny naše moderní technologie, delší životnost a větší mozky existují určité nevýhody ve srovnání se starými společenstvími lovců a sběračů. Výměna životního stylu lovci-sběrači za sedavý způsob života zemědělců, vzniklého cca před jedenácti tisíci lety, měla přinejmenším dvě nevýhody: Méně toho vydržíme a máme mnohem méně volného času.

Přechod k zemědělství nastal za neolitické revoluce, která se šířila ze Středního východu do Evropy. Tehdy začali lidé – nomádi pobývat více na jednom místě a pracovat na polích, která poskytovala potravu.

Studie z roku 2014 ukazují: „Když lidé přestanou být lovci a sběrači, jejich kosti zkřehnou.“ Biologičtí antropologové studovali kosti původních lidí a primátů a srovnávali je s kostmi lidí moderních. Naše kosti jsou mnohem řidší a daleko lehčí. Vědci si mysleli, že naše kosti se tak vyvinuly, když člověk vzpřímený (Homo erectus) opustil Afriku. To bylo asi před dvěma miliony let. Mysleli si, že lehčí kosti mohly tehdejším lidem usnadňovat cestu za novým dobrodružstvím. S nižší váhou si mohli dovolit cestovat na delší vzdálenosti.

S omezením fyzické aktivity slábnou kosti

Starobylé záznamy avšak k překvapení biologické antropoložky Habiby Cherchir z Národního přírodovědného muzea Smithsonian´s ukázaly zcela jinou skutečnost. Z National Public Radio:

„Odlehčené kosti se začaly objevovat až asi před 12 000 lety. Přesně v té době začala fyzická aktivita lidí klesat, protože opouštěli svůj kočovný lovecký a sběratelský život a uchylovali se k zemědělství. “

Když se vědci zaměřili na historii před cca 1000 lety, zjistili, že kosti lidí, žijících v zemědělských osadách, nejsou tak silné ani husté jako kosti lidí z dřívějších dob. Relativně usedlé zemědělské komunity neměly tolik fyzické aktivity a pohybu, proto se jejich kosti vyvíjely jinak.

Nové studie z Cambridge University ukazují, že zemědělný způsob života vedl nejen ke křehčím kostem, ale přinesl i namáhavější způsob života. Antropologové z Cambridge žili s lidmi z filipínského kmenu Agta, kočovnými moderními domorodými lovci – sběrači, jejichž kultura se vytrácí spolu s nástupem moderních korporací a ekonomických změn. Tato prastará kultura je nucena přejít k zemědělskému způsobu života.

Surf, cestování a kmen Agta: Na cestě za objevováním, co znamená všechno změnit

Ačkoliv život kmene Agta čelí extrémním výzvám, vědci z Cambridge zjistili, že jedinci, kteří stále žijí jako lovci a sběrači, pracují o deset hodin méně týdně než ti, kteří přešli na zemědělství. Lovcům z kmene Agta stačí pro přežití pracovat 20 hodin týdně, ale ti, kteří již přešli na zemědělství, musí odpracovat celých 30 hodin. Ztráta volného času postihla většinou ženy v kmeni, uvádí se v abstraktu studie. Ty měly dříve o polovinu více volného času.

„Zjistili jsme, že jednotlivci, kteří se více věnují jiným činnostem, než shánění potravy, tráví více času prací mimo domov a mají podstatně méně volného času.  Tento rozdíl je do značné míry ovlivněn změnami v rozvržení času u žen, které tráví o hodně delší dobu při zemědělské práci na různých polích mimo svůj tábor. “

Nová studie naznačuje, že lovci-sběrači ztratí hodiny volného času v momentu, kdy se z nich stanou farmáři. Dá se tedy zemědělství považovat za pokrok?

Přechod k zemědělství nebyl únikem z náročnějšího způsobu života

Dr. Mark Dyble, výzkumník, který žil s kmenem Agta, poznamenal, že toto zjištění odporuje myšlence, že by přechod k zemědělství byl únikem z náročnějšího způsobu života.

„Po dlouhou dobu byl přechod od shánění potravy k zemědělství považován za pokrok, který umožnil lidem uniknout náročnému a nejistému způsobu života,“ řekl Dr. Dyble. „Ale jakmile antropologové začali s lovci-sběrači pracovat a zjistili, že lovci potravy si ve skutečnosti užívají docela dost volného času, začali tuto hypotézu zpochybňovat. Data, která jsme získali, jsou toho jasným důkazem.“

To vše vyvolává otázku

Proč vůbec vznikli první zemědělci, kdyby to znamenalo o tolik více práce? Někteří experti si myslí, že časem bylo nezbytné podporovat stále větší komunity. Jakmile lidé jednou začali hospodařit a stali se více sedavými, už bylo pro rozsáhlejší společenství obtížné nebo nemožné vrátit se k předchozímu způsobu života. Mezitím měli lovci-sběrači více času na sdílení základních dovedností, zvyků a kultury se svými přáteli a rodinou.

Domorodec kmene Salulog Dibulo v Dinapigue v Isabele míří lukem na cíl v soutěži o nejlepšího lukostřelce v Dinapigue. Agta kmeny z Dinapigue již tradičně používají jejich luk a šíp k loveckým účelům.

Člověk by si mohl myslet, že život lovců-sběračů je jen zábava. Ale způsob života kmene Agta je dnes vážně ohrožován celou řadou zdravotních problémů, jako je tuberkulóza, malomocenství, pneumonie a alkoholismus. Jakožto kočovný národ nemají žádný nárok na půdu, kterou potřebují k lovu, a i ta rychle mizí. Jejich jazyk a kultura zanikají, i když usilují o nalezení podpory ze strany veřejnosti a vlády.  Podívejte se na více informací o lidech Agta nebo Aeta.

Tip na knihu z eshopu Sueneé Universe

Wolf-Dieter Storl: Šamanské techniky a rituály

Šamanské techniky a rituály, jejichž kořeny sahají až do doby kamenné, mohou otevřít cesty do spirituálních dimenzí i modernímu člověku. Autor se věnuje zcela praktickým otázkám: Kdy a z jakého důvodu se daný rituál prováděl? Jaké rituální předměty a které pomůcky a vykuřovadla se používaly? Podle čeho probíhala volba správného místa a okamžiku rituálu? Šamanské rituály jsou cestou i pro dnešního člověka, cestou, na níž otevře svou duši a jež ho zavede až k prahu „dimenze naplněného času“.

Wolf-Dieter Storl: Šamanské techniky a rituály

Podobné články

Napsat komentář