Zapomenutá technologie stavby megalitických staveb

1110154x 10. 11. 2013 1 čtenář

Čím více se vracíme do minulosti naší historie, tím větší a monumentálnější stavby nacházíme. Čím více se v čase posouváme vpřed, tím nacházíme větší brak.

Je nesprávné porovnávat historické pyramidy a soudobé mrakodrapy, neboť to první tu vydrželo již několik desítek ne-li stovek tisíc let. To druhé má životnost tak 50 let a musí se neustále udržovat a rekonstruovat.

Bydlím v bytě domu, který byl dostavěn v roce 2008. Už teď jsou na mnoha místech vidět různé praskliny a další neduhy, které dům má, jak si tzv. sedá a vysychá. Něco takového u megalitických staveb nenajdeme. Stojí tu nehybně několik tisíciletí a pořád jsou naprosto stabilní.

Na fotografiích vidíte obrovské kameny umístěné v tzv. zádušním chrámu před vzestupnou cestou k prostřední pyramidě v Gize (Egypt). Na výšku jde asi o necelých 1,5 metru na řadu. Délka kamene je různá. Od metrových až po několika metrové.

 

Co je naprosto fenomenální jsou kameny upravené do rohů. Když jsem to viděl na vlastní oči, připadalo mi to spíš jako vykrájené kostičky, které pak sesadíte přesně na místo. Do spár stěží vrazíte papír.

Zajímavostí je též onen černý kámen. Aktuálně jsou ve zdi dva. Někteří tvrdí, že kameny mění svoji barvu v průběhu času vlivem přirozených chemických reakcí. Je to možné, ale též je možné, že šlo o záměr, který je nám skryt.

 

 

 

Zdroj: Facebook

Podobné články

11 komentářů k "Zapomenutá technologie stavby megalitických staveb"

  • S. S. napsal:

    Ještě jedna poznámka: Obelisky se tu a tam vyráběly a stěhovaly po celý starověk, ve středověku i v novověku. O mnoha manipulacích jsou historické záznamy.

    Nejznámější a a jeden z největších je asi Lateránský obelisk. Ten byl vyroben ve starověkém Egyptě, z něj byl do Itálie přepravován a postaven ve 4. století našeho letopočtu a znovu přepraven a znovu vztyčen byl zhruba před 400 lety.

    Takže je zjevné, že schopnost přepravit a postavit 450 tunový předmět zůstala zachována i v relativně nedávné době.

    U nás máme téměř stotunový obelisk na Pražském hradě. Byl vyroben, přepraven postaven před necelým stoletím.

  • Martin Horus Martin Horus napsal:

    S, přehrady bych také vynechal, jsou ze železobetonu, to nemá s megalitickou stavbou nic společného. Z betonu by se dala odlít i celá planeta.

    Něco zajímavého k přemýšlení…jedná se o tkz. nedokončený Obelisk z Asuánu, který si prý nechala podle tradičních egyptologů vydlabat kameny a to doslova :-) Faraonka Hatsepsut zde obrázek :

    velikost 45metrů, váha 1200tun ! ! !
    že tam obelisk leží, je nepopiratelné, a evokuje tolik otázek . . ale jak, nebo čím ho chtěli odtáhnou? a na čem přepravit?
    Když to zjednoduším, tak 1 dospělý člověk může utáhnout po zemi 5Okg
    1200000kg : 50kg = 24000 lidí

    můj závěr: vůbec nesouhlasím, podle mne, jde o obelisk mnohem starší doby, který pak pozdější civilizace napodobovala viz. některé pyramidy atd.

    ještě trocha šeptandy, Dr. Zahi Hawass alias. Big Z, nebo kdoví kdo . . . tvrdil, že Faraonka Hatshepsut byla prý ošklivá, http://farm9.staticflickr.com/8148/7230272436_a017ae6352_z.jpg tak to nevím co se Doktůrkovi líbí, ale pro mne je Hatshepsut pěkná žena, ale bohužel nedokončený obelisk v asuanu není její, i když ho Faraonce moc přál.
    S pozdravem MarHor.

    • S S napsal:

      Pokud člověk tupě vyvine 50 kg tažné síly, tak při vhodném nasměrování pohne řádově těžším předmětem. Opět připomínám Pavla Pavla a manipulaci třicetitunovým kamenem v šesti lidech pouze za pomoci trámů a lan. To je schopnost člověka pohnout stokrát těžším břemenem, než uvádíte.

      Navíc tím královniným obeliskem nejspíš nepohnuli, takže jako argument pro manipulaci s nákladem je ten obelisk nanic.

      • Martin Horus Martin Horus napsal:

        Je nepochybné, že s obeliskem hýbat někdo chtěl, proto ho vytvořili . . dával jsem to jako ekvivalent toho názoru, že by to nemohlo být za pomoci lidské síly a už vůbec lan a dřevěných trámu.
        Tvá častá argumentace o Pavlu Pavlovi zde také není na místě, jde o jiný problém, a myslím že by i dva lidé docela v pohodě za pomoci tyče rozhýbají tunovou sochu která bude stát vzpřímeně.
        Ovšem co se týče obelisku, tak ten leží a váží 1200tun, tak kdyby pod něj po dokončení nacpali nějaké trámy, tak z nich zůstane dříví na otop.
        Mě šlo o to, vnuknout myšlenku k zamyšlení, jak je tohle vůbec možné? jak s tím obeliskem pohnout?

        • S S napsal:

          Přesně nad tím, jak je možné s tím šutrem pohnout, se zamýšlím.

          Co se týče trámů: mez pevnosti kvalitního dubového dřeva je kolem 1000 tun na čtvereční metr (kolmo na léta, ve směru let je to asi 3x víc). Takže otop by vznikl jen při použití hudně mála dřeva.

          Čtvereční metr totiž není zase tak moc. Dostatek trámů, které by tlak společně vydržely i s dostatečným koeficientem bezpečnosti (nebo z horšího dřeva), by se měl pod ten obelisk vejít.

          • Sueneé napsal:

            S – problém se dřevem v Egyptě je ten, že je to málem nedostatkové zboží. Jsi v poušti. Jediné co tu roste jsou palmy, rákos, možná bambus a výjimečně nějaké listnaté stromy nebo spíše keře. Dub není určitě tipickou místní dřevinou. To tady nerostlo alespoň 10t let od potopy. Možná nějaké akacie nebo jiné exotické dřeviny. U Elefantiny mají hezkou ostrovní zahradu na Nilu. Co si vybavuji, tak je to široko daleko asi největší koncentrace stromů na malé ploše. :)

            Přesun předmětů po valcích (ať už budou z jakéhokoliv dřeva) neřeší:
            1. vyzvednutí kamene z jámy
            2. vyžaduje naprosto rovnou plochu na trase s minimálním převýšením a minimem zatáček
            3. když už se to jednou dá do pohybu, těžko to zastavíš.
            4. naprosto skvělá koordinace obsluhy tažné síly a delníků, kteří velice rychle přesouvají a upravují směr podkladních válců
            Je to docela riskantní podnik s mnoha proměnnými. Viz. pokusy o rekonstrukci postupu s pár tunovými kameny. Pro pobavení dobré. Akteři to omlouvali nedostatečnou praxí, ač se s tím patlali více jak měsíc a nešlo o první šutr.

          • S. S. napsal:

            Vyzvednutí kamene mi připadá jako nejsnazší z popsaných úloh. Stačí jej zapřít ve dvou místech poblíž těžiště (Prkna o ploše přes metr čtvereční by měla vydržet) a pomocí pák postupně zvedat oba konce, uprostřed podkládat. Potřeba lidské síly se tak bude pohybovat jen v tunách, a to by už asi bylo realizovatelné.

            Válce mi připadají dost nepraktické – důvody jste uvedl. Spíš bych tipoval na nějakou formu kývavého a posuvného pohybu. Ale kdož ví …

    • Sueneé napsal:

      Nedokončený obelisk jsem několikrát viděl z autobusu, ale osobně jsem si na něj nesáhl. Chtěli za to více jak 30 EL a nebo 10 Euro, což byla nehoráznost. :)
      Osobně si myslím, že v jeden moment na celé planetě Zemi muselo dojít k něčemu, co celý svět odřízlo od dostatečně silné energie, aby mohli manipulovat s tak velkými kameny. Od toho mentu se vše jen zmenšovalo nebo to už nefungovalo vůbec.
      Máme tu nedokončené obelisky v Egyptě a Baalbeku a nedokončenou sochu na Velikonočním ostrově. Těch věcí je po světě více.
      Předpokládám, že „S“ na tebe vytáhne mistra P.P., kde se udává, že 1 člověk je schopen manipulovat s 5t kamenem. Dle mého názoru je to hodně idealizované, protože PP nikdy nepracoval s velkými objemy. Uřídit 240 lidí, aby se obelisk zvednul a dal do pohybu, vyžaduje naprosto dokonalou koordinaci a velký prostor. Je to navíc naprosto limitující, co se týče přesnosti.
      Dnes jsem na vás dva myslel na procházce kolem řeky Botič. Opravují tady kus hráze u silnice po jarních povodních. Lepí tam k sobě kameny z žuly. Díval jsem se na ty dělníky a přišlo mi to tragikomické. Nevím sice, jak to tehdy dělali, ale evidentně to bylo snadné. Několika set tunové kameny sázely jeden vedle druhého s maximální přesností, že mezi ne i dnes nevrazíte žiletku. V našem podání jde o nahrubo poskládané kameny slepené cementem na palcové spáry. Za pár let to voda a jiné vlivy počasí vydrolí a hráz bude třeba opravit.
      O Big Z. jsem četl jiný drb v english – National Geographic ho mělo na výplatní pásce. Dostával tučné provize za to, že je nechá točit to, co N.G. budou chtít. Big Z. se od toho distancoval. Zkusím to příležitostně přelouskat a zveřejnit.

  • S. S. napsal:

    Jen několik poznámek:
    1. To, že velikost staveb směrem do minulosti roste, je hodně zjednodušené. Největší kompaktní stavby starověku byly – co do objemu – po dlouhou dobu egyptské skutečně pyramidy. Ale po poklesu velikosti staveb v Temných staletích opět velikost staveb roste. Možná by bylo zajímavé namalovat graf velikosti největších realizovaných staveb v jednotlivých staletích.

    2. Porovnávat pyramidy s mrakodrapy je skutečně nevhodné. Proč je neporovnáváte třeba s přehradami? Jak dopadne Velká pyramida třeba ve srovnání s hrází přehrady Tři soutěsky? (http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5f/Three_Gorges_Dam%2C_Yangtze_River%2C_China.jpg)
    Budete i v porovnání s touto přehradou tvrdit, že do minulosti velikost staveb roste?

    • Petr napsal:

      Jenže přehrada není poskládaná z monolitů ale z železobetonu. Takže se s tím tolik nenadřeš a „odliješ“ si co chceš. Mne nepřipadne že ten monolit je odlitý. Dale bych chtěl poznamenat že pokud by obelisk o hmotnosti 1200 tun byl hezky odvezen někde např na letišti a tam se měl zvednout troufám si říct že by i s dnešní technikou dostali stavitelé megastěhováci hodně pokouřit. Jeřáb na zhruba 600tun – hezká prace …. možná tímhle http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/11062-obri-jerab-zvedl-v-liberci-betonovy-most/?mobileRedirect=off – tenkrát asi jich moc nejezdilo.

      • S. S. napsal:

        To „nadření se“ je jen otázkou vhodné organizace a techniky. Odlévání z betonu se používá proto, že je to levnější technologie. Kdyby bylo levnější použít velké monolity, používaly by se. Takhle se lijí malé monolity.

        Navíc článek v úvodním odstavci píše o stavbách obecně – nikoliv jen o těch, jež jsou postaveny z nějak konkrétně velkých kusů. A takto obecně napsané tvrzení je zjevně nepravdivé – jak jsem ukázal na příkladu přehrad.

        Co se týče zvedání: dobrým příkladem může být doprava a zvedání Lateránského obelisku, vážícího zhruba 450 tun. V roce 1588 (neboli před asi 425 lety) to zvládli v tisíci lidech a 140 zvířatech pomocí zeminy, dřeva a lan.

Napsat komentář