Ztracené dokumenty o nacistických městech v Antarktidě

7990x 21. 03. 2018 1 čtenář

Z Chilského národního vojensko-historického archivu byly ukradeny dokumenty ze sbírky významného filozofa, konspirologa a okultisty Migela Serrano, ve kterých byly materiály o podzemních městech v Antarktidě. Podzemní města byla prý vybudována nacistickým Německem koncem války, kam 28. dubna 1945 odlétli z Berlína manželé Adolf a Eva Hitlerovi na létajícím aparátu, sestrojeným vědci „Ahnenerbe“.

„Ahnenerbe – v překladu do češtiny Dědictví předků – plným názvem Forschungs gemeinschaft Deutsches Ahnenerbe (česky: Výzkumná společnost německého dědictví předků) byl výzkumný ústav SS, jehož hlavní úlohou bylo doložit nacistické rasistické teorie o původu a nadřazenosti Árijců a zdůvodnit vůdčí úlohu tzv. nordické rasy. Byl zřízen 1. července 1935 Heinrichem Himmlerem a Richardem Waltherem Darrém. Ústav prováděl archeologické, antropologické a historické výzkumy a vysílal expedice do různých míst světa, včetně německé expedice do Tibetu. V průběhu druhé světové války též ústav na dobytých územích zajišťoval a odvážel do Německa místní kulturní dědictví a prováděl pokusy na lidech. Po bezpodmínečné kapitulaci Německa byl zrušen.“ (Wikipedie)

Chilský tisk tvrdí, že zmizení části archivu může souviset s nejbližším okolí ex-diktátora Augusta Pinocheta – velkého přítele významného okultisty. ,, Tyto informace sdělila komunita s názvem „V paprscích černého Slunce“.

Před tím, než se stal vědcem, byl Serrano vyslancem Chile v Rakousku a Indii. Ve 30. a 50. letech minulého století se blízce spřátelil s významnými evropskými vědci – mystiky Hermanem Hesse a Karlem Jungem. V Indii se Serrano stýkal s Indirou Ghandiovou a Nikolajem Rerichem, který zasvětil Serrana do tajemství záhadné Šambaly, světového centra ezoterických poznatků.

V 50. a 60. letech Migel Serrano v řadě knih předložil tezi o tom, že Hitler nezahynul, a pečlivě organizoval přípravu „Soumraku Bohů“, tolik jím oblíbeného eposu o Nibelunzích,zvěčnělém ve Wagnerově tetralogii. Uspořádal mystickou svatbu s Evou Braunovou v ohněm zachváceném Berlíně a připravil divadlo se „sebevraždou“, ve které figuroval dvojník, jehož skladba zubů dokonce odpovídala jeho vlastní. Hitler a jeho žena opustili hlavní město Třetí říše. Uletěli do Antarktidy a našli útočiště v podzemním městě kdesi v oblasti Nové Švábsko – v Zemi královny Maud.

Ve své hypotéze se Serrano částečně opíral o všeobecně známá fakta. V letech 1938-40 nacistické Německo vypravilo do Antarktidy dvě výpravy, které praporky se svastikou označily velké teritorium šestého kontinentu. Potom podle příkazu admirála Dönitze námořníci objevili podivný systém tunelů, ve kterých byl teplý vzduch.

Známý americký historik John Stevens tvrdí, že na podzim r. 1943 byla v Antarktidě vybudována mohutná podzemní základna nacistů, vedená v dokumentech jako “ báze 211″. Americké a britské rozvědce se nepodařilo zjistit čím se Němci v Antarktidě zabývali, protože Chile a Argentina tehdy sympatizovaly s evropskými fašisty a mátly tak spojence. Není náhodou, že se tam mnozí nacisté, stejně jako v Paraquay, cítili dobře.

Jak Serrano, tak Stevens tvrdili, že v letech 1942-44 byly v tajných laboratořích Německa vytvořeny nové generace letadel. Pouze jejich část známou jako “ V2″ se podařilo uvést do průmyslové výroby.

Serrano sdělil Pinochetovi ve svých posledních dopisech, že v jeho archivu jsou důkazy toho, že se tajná základna nacistů po válce nejen zachovala, ale i značně rozrostla. Při evakuaci, která začala už v září 1944, tam byly dopraveny „nordické rodiny“, které byly vybrány podle metodiky Třetí říše. V roce 1960 existovalo v hloubi Nového Švábska podzemní město se dvěma milionyobyvatel. Nyní se zdá, že jsou důkazy beze stopy ztraceny.

John Stevens ve svých knihách sdílelSerranovynázorys odvoláním na dostupnou zprávu o expedici amerického námořnictva ke břehům Nového Švábska v letech 1946-48. Podle zprávy byly americké lodě několikrát ostřelovány neznámým protivníkem. Mnozí námořníci viděli z pod hladiny vylétat objekty fantastického tvaru a zvláštní atmosférické jevy, které u nich vyvolávaly depresi.

Je zajímavé, že oficiální a tradiční historiografie velmi rychle prohlásila knihy Miguela Serrana za výplod fantazie. Atmosferické jevy, které Serrano popisuje ve svých knihách, byly „vysvětlovány“ nedostatečným studiem přírody Antarktidy. Serranovi práce mohou být tedy vnímány nejen jako historický výzkum, ale také jako pokus ukázat Antarktidu jako „mystický fenomén“.

Podobné články

Napsat komentář