Ztracené technologie stavitelů pyramid

68564x 16. 02. 2014 1 čtenář

Ukázka z knihy Ztracené technologie stavitelů pyramid, Christopher Dunn, ISBN 978-80-7336-706-0:

Pokud budeme předpok1ádat použití nějakého ručního zařízení, které umožňuje rotaci nástroje kolem vlastní středové osy, čímž se docílí obrobení křivky od kulového korunního uzlu nahoře až k základně žulového objektu, nesmí nástroj od předepsané křivky uhýbat, má-li být dodrženo pravidelné­ho a symetrického tvaru. V tom případě musí být nástroj dostatečně masiv­ní, jinak bude nestabilní a bude uskakovat z dráhy. Jakmile nástroj projede celou křivku, je třeba jeho rotační střed posunout o určitý stupeň po přesně stanovené kruhové dráze. Na obrázku 1.12 (str. 35) si můžeme všimnout, že střed křivky je v 45 stupních níže než v 90 stupních, což znamená že dráha středového bodu nástroje kolem žulového objektu neopisuje čistý kruh ale spíše vlnu. Abychom si to vysvětlili blíže, předpokládejme, že bokorys ko­runy představuje obrys výseku 270 stupňů kruhu. Za použití polámích souřadnic (obr. 1.30) začneme s nástrojem obrábět na 0 stupních a posouváme jej po směru hodinových ručiček kolem koruny. Na 315 stupních bude střed nástroje níže než na úrovni 270 stupňů a totéž bude platit o pozici na 225 stupních. Při pohybu nástroje po tomto oblouku bude osa, po níž se otáčí, přesné opisovat oblouk mezi tečnou spojitého poloměru u korunního uzlu a základny, zatímco poloměr oblouku se od 0 do 270 stupňů postupně zmen­šuje. Následně se od 270 do 180 stupňů bude postupně zvětšovat ve stejném poměru jako předtím na protější straně.

Stupeň náročnosti, který si žádá zhotovení Ramsesovy koruny, by byl vy­soký v každé době. Ještě před 50 lety bychom se oprávněné ptali, je-li vůbec nutné konstruovat tak složité stroje na výrobu ozdoby, která bude spočívat na hlavě dvanáctimetrové sochy a které si sotva někdo blíže všimne. Kdybychom dnes měli vyrobit tucet takových korun na základě stejného konstrukčního zadání a jen s drobnými rozdíly, pak bychom nejspíš vytvořili počítačový model a následné počítačový program. A potom bychom začali zjišťovat, jestli vůbec někdo má tak velký automatický obráběcí CNC stroj, na němž bychom tyto kusy vyrobili – protože to rozhodné nejsou žádné drobky.

To, co můžeme dnes najít v Egyptě, jsou proto příklady mimořádné tech­nické vyspělosti starověkých inženýrů, které dodnes nena1y v akademickém výkladu egyptské historie své místo. Navíc se nám podařilo celý svět přesvědč­it o tom, že staří Egypťané nebyli technicky zdaleka tak vyspělí jako Rekové a Římané, a rozhodné ne vyspělejší než současná západní civilizace, takže i dnešní Egypťané této báchorce věří a jiným výkladům odmítají důvěřovat.

Už dlouho se má za to, že staří Egypťané používali jednoduché, ba pří­mo primitivní nástroje a postupy, a tak se revizionisté mezi historiky roz­hlížejí po jiných kulturách, kterým by tato díla připsali. Nějakou dobu se například spekulovalo o tom, že pyramidy postavili Atlanťané nebo dokonce mimozemšťané, protože podle převládajícího názoru by to Egypťané sami nesvedli. Já těmto názorům příliš nefandím. Naopak jsem pevně přesvědčen, že jsou dílem Egypťanů – ovšem takovch Egypťanů, kteří vládli mnohem vyspělejšími vědomostmi a nástroji, než jaké jsme jim doposud přiznáva1i. Uvědomme si skutečnost, že tyto skryté symboly techniky, o nich se v této knize zmiňuji, mohly být zaregistrovány a pochopeny pouze díky moderní technice a jejím požadavkům na dodržení přesnosti.

Koncepce, provedení a verifikace jsou tři fáze výrobního procesu. Sta­rověcí Egypťané je museli všechny dobře znát, přičemž v té poslední, verifi­kační fázi si ověřova1i, jak úspěšné byly ty dvě předchozí. Jediná fáze, kterou dnes po nich můžeme studovat, je právě ta poslední. Z toho, co jsme zjistili na případu Ramsesových korun, můžeme bezpečně vyvodit, že technická úroveň starověkých Egypťanů byla prokazatelné vyšší, než dnes na základě svých archeologických nálezů tvrdí akademici. Stale však zůstává nezodpo­vězena jedna otázka: Jakou technologii používali? Zatímco dnes nám výs1ed­ky starého egyptského řemes1a odhalují moderní přístroje, jako jsou digitální fotoaparáty a počítačový software, těžko můžeme předpokládat, že by něco podobného měli tehdejší stavitelé k dispozici. U tohoto bodu starověké historie zůstává stale velký otazník. Abychom důkladněji pochopili technologii, která vytvořila pozoruhodné žulové koruny, musíme své studium posunout dal a podívat se na to, jak byl vyroben zbytek sochy. V další kapitole otázku přesnosti a s1ožitosti přeneseme na novou úroveň, kdy se podíváme do tváře ještě věští výrobní výzvě: Ramsesově hlavě…

Podobné články

6 komentářů k "Ztracené technologie stavitelů pyramid"

Napsat komentář